Diskuze : Hlavní : Vztekání a vzdor

Manžel říká, že mu pomáhá vědomí, že po zlém to stejně lépe nepůjde.

Mám dceru, pětiletou, úžasnou, šikovnou, chytrou, ale jako pozitivista to určitě není.
- Vstávání - fungovalo vzbudit brzo, nechat obléct (oblečení vybírám dceři já, dávám občas vybrat ze dvou kousků. O víkendu si vybírá sama, nebo se připravuje den předem) a probrat u pohádky. Nedávám to já, tak brzo vstát nezvládám.
- Ze školky do školky s klidným svědomím jakkoliv, aby to neohrozilo její zdraví
- Někdy spolu hledáme to dobré, co ten den zažila
- když chce, nechám jí doma (ona je to větší otrava, než školka, protože to neznamená, nemocný režim, že)
- všechna svá rozhodnutí vysvětluju. Proč musíme pospíchat...
Co mi fakt vadí, dcera neakceptuje, když je protivná a vzteklá, že má odejít z místnosti. Jenže on to není tak úplně trest, ale přerušení situace, dokud se já zvládám ovládat.
Jo a když vím, že bude něco, co je pro ní nekomfortní, tak jí to předem ohlásim (jdeme kupovat oblečení nejstarší, prostřední nic nepotřebuje a domluvíme se, co s tím uděláme, jestli se pak stavíme v herničce, v kavárně, to pak rozhoduje ona)

Pro mě je nejhorší, že bych chtěla, aby byla spokojenější, má k tomu všechny předpoklady, ale něco není dokonalé a ona s tím prostě není spokojená. Nedokáže se těšit z pokroků. Když jí ukážu, co konkrétně udělala dobře, odpověď je, ale tohle je špatně a že to bude dobře příště jí prostě neuspokojí.

Místo hororů v televizi si s manželem představujeme, jaká bude puberta .

To je ale zblebt. Jasne, za vsechno muzou rodice a okoli, ze se nechova dostatecne "stabilne" a "bavlnkove". Holt, to je zivot, ze se kolem neho deji veci. S povahovym nastavenim to ma spolecneho dost malo.

My nemame vylozene negativisticke dite, ale ted, ve veku 5 let, je s nim take tezke porizeni. Vse je nutne mu rikat X krat, dela, ze neslysi, z to casto take vede k memu kriku ci pocitani, ktere ale zacina mit uz taky na haku a me to navic fakt nebavi. Driv byl schopen vychazet s mladsim sourozencem v pohode, schopen se delit, domluvit se. Ted od mladsi chyta vztekaci manyry, kdyz neni po jeho, ztropi jecici scenu. Na vypravu do skolky mame taky 1,5 hodiny. Ucinne reseni nemam. Trochu pomaha rikat mu vse s predstihem, aby se pripravil "dohrej si, za chvili se jdeme oblekat", ale vsespasitelne to taky neni, navic manzel tohle absolutne nezvlada a desne ho toci, ze syn neposlechne. Pritom v tomhle je cely po nem...

Lenko, přesně

Spiralo, každý je jiný dceru jsem budila podle ročního období 15 - 10 minut před odchodem do školky. Když jsem ji budila dřív bylo scénky jak to bylo na poslední chvíli fungovala skvěle. Jo nesnidala chodila na osmou a v 8:15 začínala svacinka. Když chodila do školy a musela snidaz budila jsem ji v 7:10 v 7:40 odcházela