Diskuze : Hlavní : Vztahy mezi sourozenci

Pro mě je rodina ten, s kým si rozumím, kdo je "na stejné vlně" a koho si za rodinu sama vyberu, ne automaticky ten, kdo má náhodou stejné rodiče nebo je jinak "pokrevně spřízněn".

Taky mám bráchu, ale rozhodně nemohu říci, že bych si s kamarádkou rozuměla lépe. My jsme prostě vyrostli spolu, v jedné rodině = prostředí, perfektně víme co kdo myslí jedním slovem, gestem, tónem hlasu... prakticky i beze slov.

No já jsem vždycky byla ten blázen co sourozencům pomáhal. Pro toho posledního hodně nadstandardně. Ten teď tvrdí, že to on vždycky sám. Hmm po té co si ani nevzpomněl na moje narozeniny jsem utla veškerý kontakt. Další sourozenec bohužel tragédie alkohol dluhy exekutor. Nestýkam se a nechci. Je to beznadějný případ. Poslední sourozenec zavolá jednou za rok. Bohužel ani tam ty vztahy nejsou nic moc. On k nám přijede s celou rodinou já vařím čtyřchodove menu. Máme jet tam a následuje otázka a nemůžete přijet až po obědě? Hmm tak jistě jet starou škodovkou 150 km s malými dětmi na kafe jasně že. ☹️ Jo a moje narozeniny Hmm tak ty mu za telefon nestali taktéž no. Tak nic no. Milejší je mi kamaradka která pomůže když může nepomlouva a nezávidí.

Mně určitě sourozenec, se kterým bych mohla komunikovat, chybí. Snila jsem o tom snad od tří let. Hrozně jsem si přála, aby si naši pořídili ještě jedno dítě, ale asi už nechtěli, takže po mně už další nepřišel.

"Jinak těžko srovnávat vztah k sourozencům a jiným lidem.
Sourozenec je jiná kategorie než kamarád, nemusíme se ani často vídat, nemusíme ve všem souznít, ale prostě se vzájemně máme, máme společné rodiče, to je nesmazatelné, to je prostě rodina."

To´s krásně vystihla, nevěděla jsem, jak tam něco takového zakomponovat. Jestli to někdo takhle cítí.
K tomu hypotetickému počtu - zajímalo mě to hlavně u jedináčků, jestli odpoví, že by chtěli sourozence a chybí jim to, a pak u vícedětných, jestli někomu v dospělosti vadí, že má sourozenců tolik (myšleno dva a víc, protože v dětství asi někdy ano?).