Diskuze : Zdraví : Štítná žláza a její nemoci

Mariano, já to ale neumím říct pár větama...
Snad úplně jako úplně nejprvnější - nemusí to tak být napořád, fakt ne. Oni si doktoři neuvědomují, jak moc mohou pacientovi ublížit, když mu řeknou, že se nikdy nevyléčí.
Právě jsem měla radost, když jsem dr. říkala - a mám to OK a ona jen odtušila - "no, to se někdy stává". Škoda, že mi to neřekla předtím.
A pak zkus popřemýšlet, CO byl spouštěč a co ještě stále z té doby trvá doposud.

Aefik,
to byl celý soubor věcí.
Nejprve jsem vyloučila ten tlak zvnějšku (a pak i zevnitř...taková ta zasunutá traumata, ale to už byla třešnička na dortu).
Bylo to doopravdy naprosto stěžejní - zvolnit tempo a nastavit si jinak priority.
Vypadá to strašně jednoduše, jenže vypadnout z toho šílenýho kolotoče je pro některé lidi naprosto nerealizovatelné - ať už objektivně, nebo z jejich hlediska.
Někdy to chce pomoc zvenčí.

Ale jestli ti je po lécích dobře a plně ti nahradí to, co potřebuješ, tak i tak máš veliký štěstí, mně nebylo i přesto, že hodnoty krve byly v normě.

Pavlo, samozřejmě nejsem věštec, ale řekla bych, že strašný strach mít nemusíš . To, co píšeš o situaci, kterou musí zvládat tvůj syn (a jeho okolí), na spuštění autoimunitního onemocnění stačí...a vsadila bych se, že to bude "jen" to.
Osobně bych změnila, co se změnit dá, zmírnila bych tlak na nejnižší míru, co to jde.
Nevím, kolik synovi je, pokud je malý, je hodně navázaný na tebe a na tvoje pocity a spokojenost.
Mám pocit, že je to vlastně hysterická akce organismu na to, aby zničil jemu nevyhovující stav. Když tedy do organismu vnikne nějaký cizí element (bakterie, vir), imunitní systém se ho snaží ihned zlikvidovat....když je přetížen nebo "hysterický", snaží se likvidovat vše, co mu přijde jako "cizí".
Proto je obtížné ovlivnit to medikamenty, ale zas to dává naději na vyléčení beze zbytku.
Určitě bych se zpočátku zaměřila hlavně na psychiku, na vnitřní klid bez obrovských tlaků.
Jenže to se hezky řekne...a v dnešní době hůř udělá.
Metody jsou různé - nic "nadpřirozeného" nebo ezoterickéo, jen se mi je nechce psát sem veřejně.
Co bych nedělala - nepodporovala bych uměle imunitu, ta už je tak dost napjatá k akci a nabuzená.

V Pá teprve jdeme na krev a dál uvidíme...

Děkuji Pampelo

na malýho je toho opravdu hodně, psycho.. rozvod, bydlení - ve škole mu to nejde (ADHD, porucha pozornosti, problém s pamětí), já nervní

Já sama jsem se ze všeho vyhrabala (také štítná žláza) ale bylo to opravdu hodně, hodně alternativní. S malým nevím jak pracovat a chybí nadhled.
Takže vím, že to jde. Ale bojím se hodně..