Diskuze : Hlavní : Jedináček

Já ho ve 45 také chápu. Pokud byste chtěli další, tak by to muselo být opravdu už teď. Nemůžeme říkat, že je pohodlný, ale prostě ke každému věku patří nějaký způsob života, na to je třeba také myslet. Tobě je 31 a neutšíš, jak se budeš cítit, až Ti bude 45. Ono ty rozdíly jsou věkem stále větší. Myslím, že rozdíl v energii atd. je menší mezi 20 a 30 než mezi 50 a 60.

Manko, mám kolem sebe několik rodin s jedináčky. Někteří si to zvolili dobrovolně a tvrdí, že jsou spokojení, asi i jsou. Jiným se to tak přihodilo, takže je bezpředmětné řešit jiné varianty.
Já jako pozorovatel vidím jeden společný rys, na jedináčka se soustředí všechna pozornost a nepřipadá mi to úplně zdravé. Nejde o to, že by snad děti byly rozmazlovány, jsou vychovávány svědomitě, ale stále se prostě hledí jen na toho jediného, všechna pozornost míří na něj. Přijde mi to celkem náročné pro ty děti a sama bych se takovému modelu raději vyhnula. A rodina s jedním dítětem mi připadá smutná, vnímám to dítě jako osamělý kůl v plotě, ale to je můj subjektivní pohled. Další důvody, proč mi jedno dítě nepřipadá ideální, jsou přesně ty, které sama popisuješ - chybějící vztahy, chybějící náplň života, když jedno dítě odroste atd.. Já bych si ve třiceti určitě pořídila další děti, zvlášť měla-li bych tak dobré zázemí jako ty. Z práce bych trauma neměla, šikovný vzdělaný člověk si vždy nějak poradí, ty jsi se už jednou osvědčila, určitě by sis poradila i podruhé.
Ale to je můj subjektivní náhled a jiní to mohou cítit úplně jinak, samozřejmě.

Alena - ano, nikdo to neřekne, tak jsou asi všichni spokojeni. Myslím, že ano. Protože buď si se sourozenci rozumí, tak se stýkají, a když si nerozumí, tak se na rozdíl od dětství nemusí vídat vůbec. Takže je to bez problémů.

"Ale mnohem castejsi je varianta,ze je pro tebe sourozenec celozivotni dar.

"

Tak tak. To vysvětluju naší nejstarší, když si stěžuje, že ji brácha otravuje.

Manžel nesouhlasí a Ty na 50 %, takže to spíše vypadá na NE.