Diskuze : Hlavní : Jedináček

TO jiste. Jsou taky lidi co nemaji partnera ani deti a holt to berou jake to je. Ale Jana ma pocit, ze je to proste se sourozenci "ono". Pocit sounalezitosti muze byt velmi silny a naplnujici.

Tak on asi málokdo, kdo má sourozence nebo jako rodič více dětí, řekne - škoda, že nejsem jedináček a rodiče hm, neměli jsme mít tolik dětí, s jedním by to bylo lepší. Tohle nikdo neřekne. Těžko čekat, že rodiče s více dětmi tu někomu budou radit, ať má jen jedináčka.

Však jistě není všem (plodným) dnům konec, ne? Třeba se ještě zadaří, někdy to prostě trvá déle.

Nějak nechápu to tvé "nedokážu si život bez nich představit". Kdybys je prostě odjakživa neměla, brala bys to tak jak to je

Kdyžto vezmu ze svého okolí. Švagrová má děti dvě, velice rychle po sobě a manžel říká, že když ji tenkrát viděl, jak byla z nich napokraji zhroucení, tak nechtěl děti vůbec. V té době mu ale bylo kolem dvaceti. Další příbuzný nemá dítě žádné. On je ale v životě hodně velký pesimista, dětství měl strašné (týrání) a tak nějak to na něm zanechalo stopy. Ale mají moc rádi našeho syna, hodně si ho berou a myslím, že dneska je mu líto, že ty děti nemají. Další rodiny mají vesměs 2 děti ve věkovém rozestupu 2-4 roky nejčastěji. Ono je to asi nejpraktičtější, přece jen, je lepší přerušit práci jednou na delší dobu, než přerušit, pak naskakovat, pak zase přerušit a zase se znovu vracet..., taky rodinné aktivity se snáz vymýšlí, když jsou děti u sebe a mají zájmy obdobné.