Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Nebojím. Jinak bych nemohla druhé dítě rodit doma

Porodu se nebojim. Ta fyzicka bolest je zanedbatelna. Bojim se do posledni chvile o dite, at vsechno dopadne dobre, bez komplikaci a at je zdrave. Pak teprve si oddechnu...

nee, jsi můj člověk

Já tedy měla u porodu svou doktorku a hrozně mi to pomohlo. Dala mi nějaká vlastní homeopatika, abych se rychleji otevírala i psychicky mě moc podpořila. Další porod jedině zase s ní.

Papandreo, CS jsem nezažila, zato po svym prvnim porodu jsem 14 dní nemohla pořádně ani chodit, vypadala jsem jak "namr*anej kačer"...sezení ze začátku nebylo možné ani na kruhu, natož jen tak. Vyšetření po 8týdnech bylo taky silně bolestivé (ač se jednalo obyčejný vag.UTZ, který za normálních okolností nebolí). První skutečný sex jsem zvládla po 10ti měsících a to jen díky tomu, že jsem se rozhoupala pořídit menstr.kalíšek a při jeho zavádění/vyndavání, které bylo hoooodně bolestivé, se jizva konečně nějak "uvolnila" a přestala mě toliko týrat.
Takže jak je vidět, i po normálním porodu můžou být dlouhodobé problémy srovnatelné s těmi z CS.

No a když už jsem napsala, tak odpovím i na původní otázku.
Bojím se, a moc... hlavně toho, že nebude opět všechno po mém, protože těm v bílym plášti se přece odporovat nesmí...nicméně teď už víc vím, do čeho půjdu. Takže taky vím, za čím si stát a proč se nedat...ač bych z tohoto důvodu nejraději dom.porod, kvůli riziku případných komplikací si na to netroufám.
A tak mi nezbývá, než se vybavit pořádnou dávkou asertivity a odhodlání, že tentokrát si nenechám píchnout vodu a už vůbec ne přivázat nohy na kozu, apod....