Diskuze : Hlavní : Strach z porodu

Lassie, je to ponekud od tematu...ale zrovna vcera jsem procitala Königsmarkovou, kterea se ve svoji knize touto problematukou zabyva... ( dite po porodu nikam neodnaset...) podle zakona nemaji pravo dite kamkoliv nosit( pokud teda neni v nejakym ohrozeni)bez souhlasu rodice....

Nebála jsem se prvního porodu. Arogance personálu a celkový zážitek ve mně vzbudily obavy z porodu druhého. Mé obavy se netýkaly bolesti, ale ponížení a strachu, že se budu muset dohadovat s personálem ohledně mých přání (nechat dítě u sebe atp.).

Rodila jsem 3-krát, první porod hodně bolestivý, ale relativně krátký, podruhé skoro nebolestivý, a rychlovka. Potřetí to byla docela síla, ale zas krátká.
Tak nevím, na porod jako takový se netěším, je to prostě fuška, ale strach jako takový nemám. Jdu do toho i počtvrté.

Marma, taky bych si zkusila najít, čeho se nejvíc z porodu bojíš a co můžeš pro sebe udělat. Já se nebála porodu, ale že mi narvou oxytocin, když se neotevřu dost rychle dle jejich průměrů.
Myslela jsem na to, co někdo radil někdomu jinému tady a já četla tři měsíce před porodem a nakonec to účinkovalo.

Mar.ma,
já se nebójim, já se nebójim (jen když tu není ten vlk a sova). Fakt ale je pravda, že mně se rodilo dobře.

Hele, na tom není nic ke sprdávání, že se bojíš, holt nemáš dobrý zkušenosti. Možná by se vyplatilo ještě trochu na tom strachu zapracovat (teda jako aby zmizel). Probrat to s odborníkem, tím myslím psychologa, dulu, porodní asistentku (nejlépe samostatně pracující, co má své klientky)... Připravit si nějaké krizové plány, naučit se nějaké fígle (jestli seš ten typ, kterej to uklidňuje)... No a pak se svěřit do rukou Božích, páč na moři, u soudu a u porodu jsme v nich všichni