Diskuze : Hlavní : Otec u porodu

No já nejsem semetrika, ale když jsem MM řekla "prosímtě pomoz mi s tou taškou na pokoj", tak to prostě udělal, i kdyby měl přijít na extra důležité pracovní jednání pozdě. Vůbec si neumím představit, že by řekl "promiň, ale už musím jet" a nechal mě táhnout tašku, na kterou se necítím.

Mně to přijde jako nedorozumění - člověk někdy doplatí na to, že nedává dostatečně najevo, že ho něco bolí (jak moc), na něco se cítí slabý, potřebuje pomoci.

Já takhle málem umřela na mimoděložní těhotenství jen proto, že jsem "byla statečná" a můj gynekolog vůbec nepobral, jak velké mám bolesti a jak masivní je krvácení. V nemocnici nechápali, že jsem se tam dostala tak pozdě

Novorozenci jsou bezbranní, nežní, je lidské se k nim sklonit a usmát se nad nimi. Nedovedu si představit nehezkého novorozence. Něhu ve mně vzbudil i chlapeček s rozštěpem, i když je to, pravda, velmi nezvyklý pohled.

Ale pozor, nepokládám to za nějaký charaterový bonus. Jsou-li ženy jako Husa, mělo by se o tom mluvit a měly by mít podporu, musí to být strašné.

"Snad mu ani nedošlo, že jsem se opravdu hodně bála"

Delete, věřím, že to třeba fakt nepobral, oni mají opravdu jiné pochody, naběhnou jim vzorce, které jsou sice v tu chvíli naprosto mimo, ale prostě jim to je takto dané.

Manžel o pocitech mluví extrémně nerad, ale když už se mi někdy podařilo z něj něco dostat, koukala jsem jako puk, jak odlišně cítí některé věci a hlavně co z toho dokáže vyvodit.

Možná měl absolutní důvěru ve tvoji sílu. Nepomoci s taškou do patra nepochopím, ale naučila jsem se, že někdy prostě je potřeba říct "chci po tobě to a to, potřebuju tě, aby tohle udělal" Ale já jsem možná semetrika, prostě bych ječela, nenechala bych ho se nezapojit.

Babi, tmavší fialovou měl syn vyloženě rád, někdy tak kolem 5 let, stejně jako oranžovou a červenou...až později se ustálil na sytě modré a zářivě limetkově zelené 🙂. Tyhle dvě barvy má rád doteď a nosí je hodně.

"Kdyby mi ho chtěli položit na hruď, jak je prý teď zvykem, tak bych se asi poblila."

Huso, ale tobě se eklí i to, když ti někdo potřese rukou k narozkám. Máš to všechno nějak jinak ložené s jakoukoli tělesností.

Mě přijde, že v životě je člověk svědkem tak odporných situací, že zalamování se nad placentou, mázkem na miminku, plodovou vodou, nebo pokakanou plenkou by nemuselo vyvolávat kdovíjak silný pocit Pro mě to není ani hezké ani eklhaft - mám k tomu neutrální vztah a přišla bych si nedospělá, kdyby to u mě vyvolávalo negativní emoce.