Diskuze : Hlavní : Interrupce

Sama zkušenost nemám, ale manžel je třetí dítě narozené rodičům na prahu 40, sestrám bylo tehdy 12 a 14. Bydleli v bytě 3+1, 65m2 ale teda bez zvířeny. Celkem v klidu t zvládli, ona taky starší sestra odešla na VŠ na Moravu a od 19 bydlela tam na koleji, po VŠ se zpátky k rodičům samozřejmě nestěhovala. Teď je manžel jediné dítě, které zůstalo alespoň v Evropě...... Ono to, že teď se nemůžete hnout neznamená, že to tak bude za 3-4 roky.....

Jinak to, zda jít či nejít na potrat si musí každý rozhodnout sám. Ze zdravotních následků bych zase tak hrůzu neměla, ono 37 let není ještě žádný extrém.

Nevyspání bych řešila, kdybych dítě plánovala. Zda zplodit, nebo nezplodit.
Ve chvíli, kdy je zplozené, cítila bych za něj zodpovědnost a případné nevyspání by mi přišlo jako zatraceně slabý argument, proč to dítě zabít.

Nespala jsem 4 roky - 2 roky s každým. Naštěstí jsem si mezi nimi 9 let odpočinula
Jeden nebyl kojený vůbec, druhý přes 2 roky

Jsem jen občasná čtenářka tohoto fora, ale promiň nedá mi to. Píšeš že máš 4 koně , tři psy a kočky, v podstatě velké děti a mimino by tě zatížilo? To tě opravdu ani nenapadne varianta koně prodat, psy a kočky rozdat, případně vyhodit na dvůr anebo v krajním případě do útulku a nechat si svoje vlastní dítě? Nechápu to, postarat se o zvířata a svoje vlastní dítě zabít ......

Je pochopitelné, že jsi zaskočená a že máš obavy.
Ale zkus se na svou situaci podívat jakoby z budoucnosti - máš skvělé dítě, které ti dělá radost, období kolem stavby domu bylo náročné, ale zvládli jste ho, máte všechno za sebou a máte krásnou rodinu. Umíš si to představit?
Lidé přivádějí děti do mnohem horších podmínek. Když se chce, zvládne se mnohé.
Věk ještě nemáš nijak extrémní, dvě děti máš velké, dům sice potřebuje přestavbu, ale máte ho.
Znám případ ženy, která nečekaně potřetí otěhotněla za války, bála se toho moc a bála se oprávněně - její muž krátce po narození dítěte zemřel, záhy těžce onemocnělo to dítě (dostalo se z toho), přišli komunisté a vzali rodině veškerý majetek, paní nahnali do továrny ... Byla na všechno sama, ani si neumím představit, jak to mohla zvládnout, ale zvládla to, dožila se požehnaného věku a všechny její tři děti byly v životě úspěšné a dělaly jí radost, to nejmladší nejvíce.
Já jsem tedy spíš pro to, hledat způsoby, jak to zvládnout, než důvody, proč by to nešlo, když už je dítě na cestě. Nicméně ty musíš udělat rozhodnutí poctivé k sobě samé, aby sis byla jistá, že takhle je to dobře pro tebe. Nikdo jiný tvůj život žít nebude, takže tě ani nemůže k ničemu přesvědčovat.