| Girili | 117849 |
|
|
2.7.2013 23:31:49
Z minuleho tehotenstvi si to moc nepamatuji a take mi tehdy bylo relativne dobre.
Ted se chystame na dovolenou, tak at jsem pripravena. Jak se znam, tak napodruhe mit takovou kliku (temer bez nevolnosti) mit nebudu. ![]() |
| Jana(Míša01/10) | 58471 |
|
|
11.3.2013 21:30:48
Ajasunny - hospitalizace se neboj, uleví se Ti. Já jsem byla 2x, dobrovolně, dostaneš infuze s výživou a s něčím, co potlačí zvracení, a bylo mi po nich úplně dobře - ovšem jen po dobu, kdy jsem je dostávala:) Ale alespoň si od toho na chvíli odpočineš.. Jinak se zkus ještě svojí ošetřující lékařky zeptat na lék Loseprazol, mohl by pomoci. Já jsem o něm v těhu nevěděla, takže nevím z vlastní zkušenosti. A vydrž, přejde to samo, to miminko, které v sobě nosíš, za to určitě stojí, já jsem si to sice neuměla představit, ale když ho potom máš, tak je to poklad... Přejde to! Jenom se zdá, že se to nedá přežít, ale ten malý zázrak za to stojí:)
|
| Jana(Míša01/10) | 58471 |
|
|
11.3.2013 21:25:26
Díky za odpověď, obdivuji každého, kdo to podstoupí dobrovolně podruhé:) Já tu odvahu asi mít nikdy nebudu
![]() |
| ajasunny | 135519 |
|
15.2.2013 12:43:01
Ahoj, díky za Váš příspěvek. Už si nepřipadám tak na dně. Prožívám své první těhotenství a trpím nevolnostmi cca od 6.týdne. Všichni mě chlácholili, že to bude trvat jen 3 měsíce, ale u mě to pokračuje. Na váze hubnu a hrozí mi neustále hospitalizací. Ještě jsem do toho všeho měla 2x migrénu a to je stav, kdy chce člověk asi jen utratit. Snažím se jídlo, které se mi podaří do sebe dostat vždycky alespoň chvíli udržet, ale jak píšete, někdy mám problém do sebe dostat, natož v sobě udržet, třeba jen tekutiny. Torecan čípky mi také moc nepomáhají. Ale u každého je to asi jinak. Doufám, že se to tedy zlomí ve 20.tt., asi budu odpočítávat dny. Beru to jako nutné zlo a těším se na malé. To mě drží nad vodou. Všem, co jsou na tom podobně držím pěsti.
|
| Pavla, 2děti |
| • |
6.2.2013 18:42:08
Ahoj, já tě asi zrovna moc nepotěším. Při prvním těhu mi bylo špatně od 7 do asi 20 týdne. Skoro jsem nejedla, nemohla jsem jídlo ani cítit a někdy bylo těžké do sebe dostat i tekutiny. Hodně jsem zhubla a když už mi doktor hrozil nemocnicí, tak to naštěstí začalo sice pomalu, ale přece ustupovat, že jsem už alespoň nehubla. Uplně dobře mi bylo až kolem toho 20tt. No, ale chtěla jsem dvě děti a když bylo prvnímu 18 měsíců otěhotněla jsem podruhé. Doufala jsem že to bude probíhat jinak, ale bohužel. Přesně v 7tt to opět začalo, jen s tím rozdílem, že mé druhé děťátko mi dovolo jíst musli tyčinky
Takže celé tři měsíce jsem jedla pouze musli tyčinky, samozřejmě v omezeném množství, jak zrovna žaludek dovolil. Horší bylo, že rok a půl starý syn jíst potřeboval. Takže téměř každá příprava jeho jídla mě stála návštěvu na WC. Manžel i babičky sice hodně pomáhali, ale pořád s náma být nemohli. Bylo to hodně těžké období, ale přežila jsem to a naše druhé dítě - holčička za to stála Ale četla jsem i jiné příběhy, kde probíhalo těhu pokaždé jinak. Jednou nevolnosti a podruhé nic. Pokud chceš druhé dítě, tak jen do toho. Jednou by sis mohla vyčítat, že ho nemáš, jsou to přece zlatíčka |
| Jana(Míša01/10) | 58471 |
|
|
12.1.2013 0:33:06
Ahoj, jste tu některá, která jste i přes těžké nevolnosti v prvním těhotenství šla do druhého těhotenství? A přežila?
Mě bylo špatně od 7. do 20. týdne, neustále jsem zvracela, hlavně žaludeční šťávy, nemohla jsem nic jíst, někdy ani pít, 2x hospitalizace, Torecan nezabíral. Nařídila jsem manželovi, že kdybych někdy chtěla druhé dítě, musí mi to zakázat. Jenže synovi jsou teď 3 a mě napadá, že bych chtěla další dítě. Jenže ne za cenu takového těhotenství. Asi bych chtěla slyšet, že druhé těhotenství bylo u vás třeba lepší A jak jste to zvládali s jedním prckem doma? Hlídání nemám, tak si to nedovedu představit. Měla jsem dost práce sama se sebou - dolézt na wc byl pro mě problém.. Můžete mi prosím napsat, jaké bylo druhé těhotenství,jak jste ho přežily a postaraly se o prvního prcka, nebo i jestli jste si radši druhé dítě nepořídily?A je vůbec někdo, kdo měl druhé těhotenství lepší? Moc díky |
| Jana+2 |
| • |
16.12.2012 17:36:05
Ahoj,
nepomohlo mi bohužel vůbec nic...jen trochu "ledová" kola...Nicméně stejně jsem strávila několik měsíců ve špitku na kapačkách...konečná váha v 9.měsíci 49kg, původní 58kg, 170cm výška. Brala jsem to pozitivně, chtěla jsem zdravé miminko. Nicméně doma manžel bojoval, sám se staral o 4 letou dceru, bral ji po zákazníkách - (OSVČ). Dodnes je na něj silně citově vázaná. :) Vydrž... |
| withep | 93862 |
|
|
15.12.2012 9:44:12
Miki, drsné
. Já právě prozvracívám třetí těhotenství, jen teda jednočetné, ale konečně jsem se s tím naučila pracovat. Pomáhá jen a pouze těmto nejhorším stavům předcházet - životosprávou - nepolehávat, něco dělat, mírně se pohybovat, být co nejvíc venku na vzduchu, pravidelně jíst. Mnohem lépe mi vždy bylo (při dodržení právě uvedených zásad) někde mimo domov - na dovolené, na táboře s dětma, na návštěvě u našich. Kolikrát jsem vydržela být celý víkend jakž takž ok, ale notně se pozrvracela, sotva jsem doma vylezla z auta. A jak jednou začnu zvracet, už se to blbě zastavuje, ten žaludek si na to jakoby zvykne a bere to za normální postup nebo co. Teď (na konci druhého trimestru) už se docela držím třeba i dva týdny v kuse, v žaludku se mi hromadí vzduch, tak ten občas opatrně vypustím s takovým dost nechutným říhnutím, ale proti zvracení od rána do večera je to pohoda. Před dvěma týdny mě skolila nějaká nemoc, a jak jsem ležela, tak jsem automaticky zvracela (jídlo, vodu, pak už jen žaludeční šťávy...), takže bylo obtížné se zase rozjíst. Kdyby se ti podařilo se z toho nějak vybabrat a pak tomu předcházet... ![]() ![]() |
| Š. |
| • |
14.12.2012 20:02:05
U staršího jsem zvracela asi do 16tt, u dvojčat jsem zvracela do 20tt, to jsem dostala homeopatika a dobrý, nevím, jestli by to přešlo samo, nebo to bylo díky homeo.
Ať tě to brzy přejde, 10 kg dolů je opravdu hodně. |
| M a 1 |
| • |
14.12.2012 14:36:50
Mě v druhém pomáhala ještě zmrzlina (nanuk, dřeň cokoliv studeného) asi hodinu po tom mi nebylo tak moc špatně. Takže jsem slízala a trošku něčeho snědla. Nebo při cestě autem (to jsem blila jen jsem auto viděla, vtipné pro všechny okolo, druhé blití bylo když jsem auto otevřela a jezdila jsem jen jako spolujezdec s miskou u pusy, předposlední blití bylo asi 5 min před koncem cesty a bylo jedno jestli to byla hodinová cesta nebo 10 minutová, a poslední blití okamžitě po zastavení, kdy jsem seděla v trávě a blila šťávy) ta se se zmrzlinou dala přežít.
|
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.