Diskuze : Hlavní : Těhotenské nevolnosti

Jo, voda s citronem mi pomáhala taky. A ještě ovocné dřeně. Je to hnus, ta těhotenská nevolnost, moc dobře si to vybavuju. Dělalo mi zle i jen třeba koukat na TV na nějakou scénku v baru, hned jsem si vybavila zakouřené prostředía už jsem letěla. Je těžké být ženou- pokud si tedy ta žena rozhodne mít děti.

Voda s citronem. Zkoušela jsem všechno možný, tuhle kombinaci jsem našla fakt náhodou.

to by byla balada, brala bych to hned všema dvaceti

Mikito,já vím,že asi do nemocnice nechceš,ale myslím,že pokud jsi už shodila 10 kg a čekáš dvojčata,tak by to stálo za zvážení,budeš tam dva,tři dny,dostaneš kapačky a uvidíš jak se ti udělá znatelně líp.Zvracela jsem u obou dětí takto urputně do cca 22 tt,pak už to bylo o mnoho lepší,ale zvracela jsem prakticky až do porodu.U malé jsem měla dole přes 8 kg,mě pomáhalo cucat led,po lžičkám ledovou kolu a suchary.Hodně štěstí,je to úmorné.

První těhu blití do 5,5 měsíce, druhé to samé. První zhubnutí 5 kg, druhé pouhé 3kg. Blila jsem celý den, při druhém večer, při prvním ráno (více než v jiné časy) a blila jsem tím způsobem, že jsem nebyla schopna stát, ani sedět, manžel mi držel misku na blití (nebyla jsem schopna se téměř trefit, držet, natož přitom stát u umyvadla nebo sedět u záchodu) a držel i mě, abych do ní nespadla, neovladatelný třes, naprosto žádná síla. Klepala jsem se ještě půl hodiny po každém blití, neskutečné. Nepomohlo nic z uvedeného ani kola, ani zázvor, v první těhu ani torecan, prostě nic! Od rána mi bylo zle, zle, zle, v 11 hodin už jsem jen ležela (ráno se dalo ještě vyjít ven na zahradu a mátožně si pochodit a tak)nevolnost se stupňovala a v 5 večer už jsem jen blila a blila, třepala se, a to tak do 11 do večera, kdy jsem se naposled vyblila a vyčerpáním usla. Do toho celý den krom odpoledne doma sama (se 4letou) a manžel se vracel až v 5...

Měla jsem u stolku rohlík, vodu a čokoládu. Mléčná čokoláda na kostičky nebo hroznový cukr jsem občas pozřela a nevyblila hned. Prostě jsem zkoušela do sebe tlačit cokoliv po soustech a doufala, že to do půl hodiny nevybiliju. To samé s vodou. O jídle skoro nebyla řeč, přežila jsem a teď už jsem v 8 měsíci. Bylo to hodrší než minule, do toho návaly šíleného pláče neskutečně zoufalého mezi blitím. No chuťovka :). Divím se, jak to miminko mohlo vyrůst, když jsem skoro nic nesnědla, o vitamínech pro těhotné nemohla být ani řeč :) atd. A řeknu ti, že nemopohlo vůbec nic a že jsem v prvním těhu vyzkoušela VŠE!!! znetu, v druhém už jsem na to kašlala.

A co třeba se domluvit s doktorem, že ti odkapou ráno kapák a pak podepíšeš reverz a pustí tě domů? Já nechápu proč je to takový problém?