Není dovolená jako dovolená. Tahle byla naprosto ideální. Vyšlo uplně všechno i ta obrovská hromada šťěstíčka. Ale o tom až v závěru.
Den první.
Státní hranice s Rakouskem jsme překročili přesně o půlnoci. Já už byla zralá na vytuhnutí, celý den balení, chystání, snášení, třídění, vracení a nakonec šlapání do auta. K tomu Kinedryl a byla jsem hotová. Spát v autě nespím, koukám na cestu a naviguji. Cestu jsme zvládli za 9,5 hodiny s třemi přestávkami. Ivetka vzorně celou noc prospala. Poslední třetí přestávka byla mlíčková. Bylo to zhruba 60 km před Insbruckem, Ivka kopla 220 mlíka a byla spokojená. Musím říct, že kde jsme zastavili, byla možnost v pohodě přebalit mimčo, nakrmit, žádné problémy, žádná špína.
Do Gardeny jsme přijeli o půl desáté dopoledne, tam na nás čekala moje sestra Darina. Jeli jsme se ubytovat, vybalit. Ivetka se prospala, taťka taky. Potom jsme vyrazili do města na dětské hřiště. Ivetka byla v Jiříkově vidění, moc se jí to líbilo. Večer padla za vlast a my hned za ní. První den za náma.
|
