Naše druhá zastávka je naplánovaná na Máchově jezeře. Na netu jsem našla dva kempy, tak jedeme téměř na jisto. Ale náhoda tomu chtěla, že jsme blbě odbočili a dorazili do uplně jiného kempu (rekreační zařízení ANDREA). Zastavujeme, vítá nás usměvavá a ochotná paní. Kemp je maličký a takový útulný. U recepce je dětské hřiště, pískoviště, klouzačka, houpajdy a erární hračky. Voda celý den teplá, bez příplatku. Jen je už namixovaná, to znamená jen jeden kohoutek. Ale teplota dobrá. Rozhodli jsme se zůstat, tak na jeden, dva dni. Ale nám bylo tak dobře, že jsme zůstali na čtyři noci. Našli jsme si príma místečko mezi stromy, na zemi je jehličí, tak jen posbírat šišky a postavit stan. Od stanu krásně vidíme na hřiště. Tam je Ivka pořád. Jen odlepila oči, řekla písek a ahoj. V kempu je dost dětí, tak o našem dítku téměř nevíme:-) Ke kempu patří i písečná pláž. Tam byla Ivetka neskutečně spokojená, jen jsme museli dokoupit pískovou výbavu /mlýnek, bábovky, kyblík, hrabě, lopatka/ a bylo opravdu vystarané. Kolem kempu jsou lesy a v nich šílené množství borůvčí. Chodíme na ně každý den. Jsou výborné:-)
V úterý vyrážíme na Drábské světničky. Taková příjemná procházka. Nic moc náročného. Prolezli jsme skály, natočili dokumentární film, Ivka se vylítala, obdivovala každý kámen, šišku, klacek. Večer jdeme na pláž, tam jsme ji ubábovkovali a Ivka usíná ještě dřív než vypije mlíko:-)) To se mi líbí:-) Večer máme 100% klid.
Ve středu začíná být pěkný pařák, tak jsme si řekli, že projdeme jen hrady. Vyrážíme na Bezděz, z tama na Kokořín a poslední hrad je Houska. Stejně do kempu dorážíme před sedmou hodinou. Nevím jak máte rádi ovocné knedlíky. Já je miluju. Pod Bezdězem byla upoutávka na “Hotel Marcela“ a prý podávají domácí borůvkové knedlíky. Bylo rozhodnuto:-)) Teda prý hotel. Šílená špeluňa, jídlo nám dali na třech talířích a každý byl jiný. Příbory taky. Ale ty knedlíky. To byl ráj:-) Nic tak dobrého jsem nejedla. Byly samo že s borůvkama, posypané tvarohem a zalité smetanou. No prostě mňamka. Tak jen najíst a už jsme metli pryč. Na kafe jsme neměli odvahu.
Cesta na Kokořín byla úžasná. Projížděli jsme chráněnou krajinou oblastí a já si mohla hlavu ukroutit. Ve vesnicích nádherné roubenky, jinak jen skály, lesy, voda. Fakt úžasné. Tam si dovedu představit 14 dní dovču někde na chaloupce. Hrad Kokořín taky překvapil. Je to moc pěkné, udržované místo. Prohlídka byla zajímavá, vyhlídka nádherná.
Z Kokořína to ženeme ještě na hrad Houska. Ten název je takový prčovní, tak jsme chtěli vědět co to je. No tak snad příště. Dojeli jsme 10 minut po zavíračce.
Na čtvrtek hlásí strašné počasí. Má být příšerná hicárna, tak zůstáváme v kempu a odpočíváme. Ivka si hrála celý den na pláži, po obědě si ve stanu schrupla a odpoledne opět vrážíme do lesa na borůvky. Máme půlkilovou bílou Holandii, tak musíme nasbírat pořádně borůvek. Jo ono by to docela šlo, nebýt té naší mrňavé borůvkové vyžírky. Ale večeře byla parádní:-)
|
