Důležitá výšetření před léčbou neplodnosti
1. Gynekologické vyšetření
Vyšetření děložního čípku (kolposkopie, cytologie). UZ. Klinické vyšetření prsou. Onkologická cytologie se provádí jako preventivní vyšetření s možností odhalení časných stadií karcinomu čípku, které lze dobře léčit. Hodnotí se buňky získané stěrem z děložního čípku. Podle změn na buněčném jádru a cytoplasmě je možné určit, zda se jedná o mírný nebo vážný stupeň předrakovinného bujení. Kolposkopické vyšetření děložního čípku je hodnocení jeho povrchu při několikanásobném zvětšení, které umožňuje optický přístroj nazývaný kolposkop. Po potření čípku 3 % kyselinou acetoctovou se největší pozornost věnuje oblasti, kde se stýká výstelka kanálku děložního hrdla a povrchu čípku. Tímto způsobem lze nalézt oblasti s vyšším rizikem pozdějšího rozvoje karcinomu čípku a při patologickém nálezu z onkologické cytologie lze z nejvíce podezřelých míst odebrat vzorky tkáně na histologické vyšetření. S vlastní léčbou neplodnosti tato vyšetření nesouvisejí, ale je velice důležité, aby ženy, které se budou podrobovat často opakované hormonální léčbě a punkcím vaječníků, byly jinak zdravé. Proto se doporučuje i vyšetření prsů. Průběh zhoubných nádorů prsu může totiž hormonální léčba vážně zhoršit.
2. Hormonální vyšetření
- vyšetření bazální hladiny hormonů v krvi mezi 2. a 5. dnem menstruace, vyšetření FSH (folikulostimulační hormon), LH (luteinizační hormon), PRL (prolaktin), hormony štítné žlázy (T3 - trijodthyronin, T4 - tetrajodthyronin, TSH - tyreostimulační hormon), estradiol (E2), testosteron. Funkce pohlavních hormonů a hormonů štítné žlázy jsou řízeny z mozku. V hypotalamu se tvoří hormon, tzv. gonadoliberin, který působí stimulačně na podvěsek mozkový, a ten pak produkuje folikulostimulační hormon (FSH), který působí na růst folikulů (dutinky s obsahem tekutiny) ve vaječnících, v nichž dozrávají vajíčka. Z hypofýzy se rovněž uvolňuje lutenizační hormon (LH), který se rovněž do určité míry podílí na růstu folikulů, ale svou hlavní roli má při uvolnění vajíčka z folikulů (ovulaci), kdy jeho náhlé zvýšení hladiny způsobí prasknutí folikulu. Ve vaječnících se tvoří v buňkách folikulu pohlavní hormon estradiol, který způsobuje růst děložní sliznice v děloze. Zpětnou vazbou hladina estradiolu v krvi ovlivňuje funkci hypofýzy a ovlivňuje zpětnou vazbou výdej FSH a LH. Po ovulaci se z prasklého folikulu vytváří tzv. žluté tělísko (corpus luteum - CL), které produkuje hormon progesteron, který způsobuje prosáknutí děložní sliznice a vytváří tím vhodné prostředí k uhnízdění embrya, které se do děložní dutiny dostává vejcovodem asi pátý den po oplození. Když dojde k uhnízdění vajíčka v děložní sliznici (nidaci), v buňkách povrchu embrya (trofoblast) se začne vytvářet těhotenský hormon choriový gonadotropin (hCG). Ten podporuje těhotenství stimulací žlutého tělíska ve vaječníku, které vytváří progesteron i po období, kdy normálně před menstruací zaniká. Prolaktin (PRL) hraje svou roli zejména v období kojení, kdy způsobuje tvorbu mléka v prsních žlázách. Normální hladiny PRL však asi určitou roli hrají i při nidaci. Zvýšené hladiny PRL mají za následek, že u žen nedochází k ovulaci. Štítná žláza vytváří hormony trijodtyronin- T3 (tyroxin) a tetrajodtyronin – T4. Jejich výdej s podvěsku mozkového řídí hypotalamický thyreostimulační hormon (TSH). Snížená nebo zvýšená funkce štítné žlázy se může podílet na neplodnosti tím, že ovlivní hormonální cyklus tak, že nedochází k ovulaci. Rovněž se předpokládá, že abnormální hodnoty mohou negativně působit při nidaci. |
