Dne 8.10.2003 jsme byli na ultrazvuku. Pan doktor nám ukázal pohlaví našeho mimíska,na které jsme se moc těšili a hned jsme to s manžílkem poznali. Byla tam malá prcka. Pan doktor to komentoval slovy „je tam pipinka“ Tomu jsme se museli moc smát. Pak nám ji ještě asi 4 krát ukázal, kdyby se tam znáhodou pindík nějak schoval. Ale bylo to pořád stejný a vrtěla se jako blázen,tak to by se ukázal, kdyby "ho" měla někde zmáčklý.
Tak máme natočený miminko asi 20 min v normálním ultrazvuku,jak hýbá pěstičkami a kope nožičkami, jako čertík. Má 490 g a asi 26 cm(to jen odhadl,protože mimi není natažený). Tak to je to v normálu.
Byl to 3D ultrazvuku,ale miminko nám moc obličej neukázalo, protože ho měla schovaný za placentou a pan doktor říkal, že to asi ty mimi nějak vycítí, že se schovají,prý se mu to stává běžně,tak pořád doufal, že se otočí a nic, potvora malá.
Bylo to tak moc dojemný a nezapomenutelný zážitek.
Pak jsme hned jeli k našim a ukázali jim ultrazvuk a řekli jsme jim,aby to poznali sami,ale museli jsme jim trochu pomoct,ale to“ kávový zrno“ se nedá splést. I když měli naši velikou radost, tak je to docela to překvapilo,protože si mysleli, že budeme mít chlapečka (podle starých pověr, že jsem se nezměnila v obličeji). Ale spíš si přáli holčičku jako my,tak se nám to všem splnilo.
Tak už víme co nosím v bříšku, je to naše milovaná A D R I A N K A.
Teď se cítím celkem v pohodě,jen ta hlava mě pořád bolí,někdy je to opravdu hrůza,ale pan doktor říkal, že je to normální kvůli poklesu cukru.Tak to budu muset vydržet.
(22+1 tt +6kg)
|
