Před zimou křeček pilný je, zásoby v noře ukryje. Při nich zimu dobře přečká, na jaře se slunka dočká.
Petřík pořád naříká, venku ztratil tygříka. Máma říká: "Petříku, tygřík byl jen z hadříků. Na dvoře je přece keř,
tam bude tvůj tygřík, věř."
Se dřevem se Ondřej moří, tváře jeho při tom hoří. Ořech dřepí vedle něho, bouda bude přece jeho.
Táta dře se u dříví, div si páteř nezkřiví. Naříká si na dřinu, má od dříví modřinu.
Dvakrát měř a jednou řež, podaří se všechno, věř! Když jsi dvakrát měřil, úkol se ti zdařil.
Mé sestře se nevěřilo, že se jí to podařilo přebrodit tu říčku v lese, teď od říčky hříbky nese.
Na břehu u řeky vyrostly ořechy. Jiřík pro ně přišel, ale jen tři našel. Veverky je louskají, skořápky z nich nechají.
|
