Pátý den po mém narození ráno pan doktor při vyzitě řekl, že jsme úplně v pořádku a můžeme domů. mamince ještě vytáhli stehy, daly nám správy a očkovací průkaz a mohly sme se začít oblíkat a balit.
Maminka mi poprvé oblíkla bodíčko, dupačky a čepičku. zabalila mě do zavinovačky a čekali sme na tatínka, který jako obvikle přišel pozdě což mě tak strašně rosčílilo, že sem křičel jak na lesy. Položily mě do autosedačky a mymča mě vyšprtla s taťkem na chodbu, kde si mě díky mému řevu všiml pán s české televize. A díky tomu se ze mě ještě ten den stala hvězda v moravském deníku.
Když už se nám konečně povedlo, se rozloučit a vlézd do výtahu museli sme se ještě stavit za těmi sestřičkami co se o nás starali na porodním sále dali sme jim kokyna fotku, aby na nás nezapoměli.
A hurá na parkoviště nasedli sme do auta táta mě přivázal a mohli sme vyjet. Naše první zastávka byla v lékárně, táta nakoupil všechny potřebné ingredience na péči o miminko líh, fialovej blivajz, kterej byl na všem a ty hodný kapečky co se po nich prdí. Naše další zastávka byla v Horákově jen sme jukli na babičku a dědu. Tak máma říkala tomu pánovi s tou paní a ten chlap mě padl hned do oka, to bude můj kámoš. Ještě nakoupit do obchodu a je to. Otevřeme dveře a to co nás čeká za nimi je domov. Domove sladký domove už mě tu máš. | 
