Deníky Fotoalba Recepty Vzkazy
    

Všechny naše deníky

  • _AKTUÁLNĚ  (167 článků)
    Tipy na zajímavé akce, na právě vydané knížky, na kulturní záležitosti, které můžete využít s celou rodinou.
  • 05. setkání 17. listopadu 2007  (3 články)
    Přijaté dítě a jeho romství. Petra Margita Gelbart - moravská Romka žijící v USA, absolventka Harvardu, se na čas vrátila do Čech, aby mohla adoptovat dva černooké cherubínky.
  • 08. setkání 28.března 2009  (2 články)
    Romský svět, jaký býval dřív. Tentokrát v Muzeu romské kultury v Brně. První ze série tří setkání, připravených speciálně pro nás pracovníky Muzea.
  • 09. setkání 28.listopadu 2009  (2 články)
    Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Romská literatura, pohádky, hádanky a písničky. Druhé ze série setkání v Muzeu romské kultury.
  • 10.setkání 20. února 2010  (2 články)
    Beseda se zajímavými lidmi z romské komunity nám přiblíží pohled samotných Romů na jejich identitu a zkušenosti ze života v dnešní společnosti.
  • 11.setkání 24.července 2010  (1 článek)
    Opět s Margitkou Gelbart Místo konání: Praha - Palmovka Téma: Romství všemi smysly Tvůrčí dílna, kde nebudou chybět písničky, tvořivé ruce, trochu poučení a hlavně legrace...
  • 12. setkání: Oslava svátku Romů  (1 článek)
    Spolu s námi oslaví Mezinárodní den Romů lektorky a pedagožky ze sdružení Romodrom, a hosté Mgr. David Beňák a Mgr. Dana Moree
  • 13a. setkání 27.června 2012  (1 článek)
    Dům rodin Smečno. Téma: Romano drom (Romské putování). Lektorky: Petra Margitka Gelbart, Martina Vančáková, Jana Frantíková
  • 14. pobyt Romano Drom 2013  (1 článek)
    Pětidenní setkání rodin, které přijaly romské dítě/děti do náhradní rodinné péče. Dům rodin Smečno. Lektorky: Mgr. Martina Vančáková, Petra Gelbart, MA
  • 16.setkání pobyt Romano Drom 2014  (1 článek)
    Dům rodin Smečno. Pobyt pro rodiny, které přijaly romské děti do náhradní rodinné péče. Termín: 22.-29.8. 2014
  • 18. Pobyt Romano Drom 2015  (1 článek)
    Tentokrát se sejdeme v Poniklé v Krkonoších. Programem nás opět provedou naše známé lektorky a náhradní maminky romských dětí: Margitka Gelbart PhD. a Mgr. Martina Vančáková.
  • Filmotéka  (3 články)
    Informace o filmech romských autorů, s romskými herci nebo s romskou tematikou, které stojí za shlédnutí
  • Jak žít s jinakostí?  (16 článků)
    Tipy rodičů romských dětí, užitečné rady, vlastní zkušenosti, zajímavé články apod.
  • Letní pobyt 2006  (2 články)
    Letní pobyt pro rodiny s romskými dětmi, 5.-12.srpna 2006, chata Webrovka, Voletiny u Trutnova
  • Obecné informace  (12 článků)
    Informace o projektu Naše romské dítě a ze souvisejících oblastí
  • Romská literatura  (17 článků)
    Co si přečíst? Tipy, recenze a ukázky z literatury romské a o Romech
  • Romské organizace v regionech  (10 článků)
    Vyhledejte si romskou organizaci v místě Vašeho bydliště. Prosíme o spolupráci - víte-li o romském sdružení u vás, dejte nám vědět!
  • Romské osobnosti   (14 článků)
    Profily a medailonky zajímavých romských osobností ze současnosti i z historie
  • Romština  (2 články)
    Odkazy na výuku romštiny, online kurzy, anotace učebnic...
  • Vzdělávání, stipendia, školy  (18 článků)
    Tipy na školy, kurzy, výhody pro romské děti, zejména pro děti vyrůstající v náhradní rodině, také nabídka dalšího vzdělávání pro rodiče

[<<Předchozích 200] Poslední články ze všech deníků 201210 z 319 [Dalších 109 >>] 
 Ptejte se on-line romského studenta _AKTUÁLNĚ

Student mediálního kurzu Tomáš Bystrý on-line
Praha, 27.6.2008 18:08, (ROMEA)

Server Romea.cz připravil na středu 2. 7. 2008 od 13:00 další on-line rozhovor. Tentokrát na dotazy čtenářů bude odpovídat talentovaný Tomáš Bystrý z Prahy. Studuje pražské Gymnázium Elišky Krásnohorské a když se mu vloni naskytla příležitost, neváhal ani minutu a přihlásil se do Mediálního kurzu pro zájemce z řad Romů, který pořádalo občanské sdružení ROMEA.

Na dotazy bude Tomáš Bystrý odpovídat ve středu 2. 7. 2008 od 13 hodin.

OTÁZKY POKLÁDEJTE ZDE: http://www.romea.cz/index.php?id=on-line_pridaj&identosobnost=8

Už na základní škole zakládal různé časopisy a noviny, místo pohádek v televizi bedlivě sledoval práci hlasatelů a moderátorů. „Jako mnohé dítě i já jsem chtěl něco podobného dělat,“ říká Tomáš o svém dlouholetém zájmu o svět médií. Jeho vzorem byla tenkrát Jarmila Balážová, romská moderátorka, která v té době pracovala v TV Nova a v České televizi. Účastník mediálního kurzu, v současné době píše vlastní články, má svojí rubriku v časopisu Romano voďi, natáčí pořad Terno pro ROMEA TV a natočil i svůj první dokument. Stal se rovněž jedním z modelů módní značky SKIN - www.skinfashion.cz. Míří opravdu vysoko.

Více ...
Vložil: Romčátka dne 30.6.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Zajímavý koncert v Praze 27.7.08_AKTUÁLNĚ

Po pěti letech k nám opět zavítá PARNO GRASZT
Praha, 27.6.2008 13:46, (ROMEA - VIDEO)

Přijďte se pobavit a zatancovat si až do úplného vyčerpání s nejoriginálnější romskou kapelou z Maďarska PARNO GRASZT: 23. 7. 2008 v Rock Café (Praha).

Během posledních 20-ti let se jméno PARNO GRASZT (bílý kůň = v rómském jazyce znamená symbol čistoty a svobody) stalo ekvivalentem originální maďarské romské hudby. Tak to tvrdí kritici a každý, kdo s nimi strávil alespoň víkend v rodné vesnici Paszab. Ta se nachází v nejvýchodnější části Maďarska na hranicích s Ukrajinou a čítá kolem dvou set obyvatel. Pro tuto kapelu být originální, není nic víc, než být sama sebou. Pochází z komunity, kde hudba byla vždy součástí každodenního života. Při společenských událostech v Paszab se každý přítomný stává součástí hudby. Nástroje se předávají z ruky do ruky a prakticky každý je mistr tance. Není zde hranice mezi kapelou a publikem, jde o jedno velké společné slavnostní setkání. Vlastní zahrada znamená pro kapelu to samé jako honosná scéna festivalu.

Hrají tradiční romské folkové písně posbírané ze severovýchodní části Maďarska a Rumunska. Prezentují také vlastní skladby se specifickým lokálním dialektem rómské hudby. Nástroje, které používají jsou: akustická kytara, kontrabas, tamboura, spoons, specifické kovové džbány na vodu a ‘oral bass’ (tj. plynulá hlasová improvizace). Kapela se skládá z 9 hudebníků včetně 4 tanečníků, kteří navíc hrají na cimbál, akordeon, housle a taragot.

VIDEO
Parno Grazst ŽIVĚ
- http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=m&vid=6QVkJSeMnURlV4EtA&detail=6QVkJSeMnURlV4EtA
Parno Grazst - Este jrok - http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=t&vid=gWJ0QUvPAsw&detail=gWJ0QUvPAsw

Jejich debutové album HIT THE PIANO vyšlo v roce 2002 na FONÓ RECORDS a dostalo se na sedmé místo WORLD MUSIC CHARTS EUROPE. Chytlavé a jednouše zapamatovatelné melodie s neuvěřitelně rychlými rytmy si ihned získaly své příznivce po celém světě. Při všech koncertech roztančili fanoušky tak, že se jim pak těžko odcházelo domů po svých. Každý, kdo zažil jejich vystoupení, žasl nad elementární silou Romů z malé vesničky na konci světa. Nejvíc očekávané bylo jejich druhé album IN MY WORLD, na kterém spolupracovali se světově uznávaným maďarským cimbalistou KÁLMÁNEM BALOGHEM. Za toto album byli Parno Graszt nominování na TOP 10 NEJLEPŠÍCH KAPEL V ROCE 2005 švýcarským magazínem VIBRATIONS. Po úspěšném turné po Francii v roce 2007 vydali ke svému 20tému výročí neméně povedené album THIS WORLD IS MADE FOR ME.

Parno Graszt hráli po celé Evropě i na mnoha místech po celém světě. Do Čech přijíždějí již po třetí, budou neméně úspěšně oslovovat publikum jako v předchozích dvou nezapomenutelných vystoupeních (KHAMORO, YOPLA festival 2003). "Velice se těšíme na to, že zase budeme hrát v Praze. Představíme písničky z nového alba, které české publikum na živo ještě neslyšelo," láká na vystoupení József Oláh.

Koncert zahájí již osvědčená kapela GITANS, kterou tvoří šest členů. Tato formace vznikla v roce 2006 z dlouholetého přátelství vynikajících hudebníků, kteří se celý život věnují hudbě a působili v různých skupinách. Například Milan Demeter alias Bingaš hrál řadu let v kapele Bengas.

Více ...
Vložil: Romčátka dne 17.6.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Román Cadík získal cenu Máchova růžeRomská literatura

Román od Roma? Dobrá próza!
Krupce u Teplic, 6.6.2008 10:25, (Mladá fronta DNES)

Roman Erös (1963), jenž žije v Krupce u Teplic, maturoval na střední ekonomické škole, v současnosti pracuje jako strojník a dálkově studuje na Karlově univerzitě historii; je svobodný a bezdětný. Za román Cadík získal letos Máchovu růži, cenu Akademie literatury české určenou pro dosud nevydané rukopisy.

A hned vzápětí byla Erösova próza publikována. Jenže její redakční zpracování je dost ledabylé. Jedním neduhem jsou očividné chyby (absentující či naopak přebývající „se“, dva nelogismy vzniklé patrně z překlepů), druhým příliš benevolentní přístup k textu. Ten je sice očividně talentovaný, avšak mohlo z něho být vytěženo ještě víc - kdyby se posílila autorova inklinace k věcnosti na úkor dojímavého, ale i rozmělňujícího sentimentu. Nikoliv vypreparovat jemnou svéráznost textu, nikoliv „vyndat“ vložené publicistické či literární citace uvozující jednotlivé kapitoly a skvěle kontrastující s jinak tradiční strukturou vyprávění. Stačila by zkušená editorská pomoc a z Cadíka by se stala - jsem hluboce přesvědčena - jedna z událostí letošní české literární sezony.

Zadikk (Cadík) je původní hebrejské označení duchovního vůdce, průvodce ke světlu, k dobru, a tedy k Bohu... Titul románu tím odkazuje k prazákladnímu příběhu o hledání největší hodnoty. Jenže jako je dobro bez kontrapozice zla nonsens, ani Erös čtenářům nic z cesty za světlem neulehčuje. Hlavní postava, umělecký truhlář Martin, muž na prahu čtyřicítky, po matce Rom, po otci modrooký blonďák, se upíjí k smrti. Temná linie Martinova živoření kontrastuje s jeho smolařskou, nicméně urputnou potřebou druhým neškodit a v opilecké mánii rozvažovat o řádu světa. Zní to směšně, ale z úst Martina paradoxně střízlivě a starosvětsky: slaboch, který pije a ví něco, co my nevíme; slaboch, jehož okolí nešetří, a přesto mu jeho blízcí s až františkánskou trpělivostí pomáhají.

Motiv tajemství rozvíjí Erös postupně, přičemž k tomu používá metodu prostou, nicméně osvědčenou: střídavě s Martinovým příběhem odvíjí tragický příběh židovské rodiny Goldsteinových, z nichž za války přežije jedině dívka Rebekka. A právě ta, už coby starší dáma, přijíždí do nejmenovaného severočeského města s prosbou, zda by jí truhlář Martin nespravil tajemné dveře. Míra tajemství je přitom snesitelná, netáhne vyprávění k vysloveně populárním žánrům. I když... Poetické kontra věcné ... i když je-li něco, co na Erösově románu překvapí, pak až přílišná čtivost.

Avšak co když nás spisovatel svým lehounkým stylem mate, co když se za místy nevypsaným, místy zase lacině profesionálním rukopisem skrývá víc, než by se mohlo zdát? Nasvědčují tomu minimálně čtyři skutečnosti. Zaprvé: již zmíněné skvěle absurdní citace, kde Erös neváhá uvést kapitolu ze současnosti citací z novinového výroku Miloše Zemana či Milana Lasici. Zadruhé: sofistikovaná hra s motivem -zpočátku nepříliš zjevným - bezvýchodnosti a naděje. Zatřetí: smysl pro gradaci příběhu. A začtvrté: autorská schopnost zkratky ve faktograficky nabité historické „story“ (milostný motiv anglické špionky Virginie Dall). Erös navíc v příběhu míchá realitu a sen - spíše intuitivně než racionálně, a přece velmi funkčně.

Tak jak to tedy je? Uhrane Erös spíše báchorkovostí, nebo smyslem pro věcnost? V Cadíkovi je obsaženo obojí, „definitivněji“ si na tuhle otázku odpovíme až po autorově druhé knize, bude-li jaká. Ale už dnes je zjevné, že přes občasný „romský temperament“ anekdotického vyprávění a vyhřezávající sentiment se Cadík zdárně vymyká stereotypům, které se tu nad romskou literaturou vznášejí prakticky od doby, kdy se o romské literatuře začalo mluvit. Tedy od doby, kdy se Milena Hübschmannová začala v šedesátých letech pídit po tom, co v českém a slovenském kontextu fenomén orální romské kultury vůbec znamená.

 Žádná moralita Cadík zdaleka není folklor, moralistní vyprávění o romské komunitě; motiv rasismu zde ustupuje problému obecné lidské důstojnosti a opilecké závislosti. Je to přirozený vhled do života notorika a o dvě generace starší ženy, jejichž osudy se protnou v poznání, že navzdory beznaději existují dveře, za nimiž se nachází světlo. Zdá se tak, že vedle autora romských grotesek Gejzy Horvátha, všestranného Svěráka mezi Romy, vyrostl další romský literát, jehož by bylo chybou přehlédnout.

***
ROMAN ERÖS - Cadík Vydaly Protis a Dauphin Daniela Podhradského v projektu Družstevní práce, Praha 2008, 154 stran, náklad 300 kusů, doporučená cena 158 korun.

Dora Kaprálová
Mladá fronta DNES

Více ...
Vložil: Romčátka dne 15.6.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Romské odívání - Praha_AKTUÁLNĚ

Srdečně vás zveme na výstavu z fondů Muzea romské kultury

v rámci Světového romského festivalu KHAMORO 2008

„S´oda pre tute?! / Co to máš na sobě?!“

Romské odívání a šperky

KDE: Palác Aventin, Purkyňova 53/4, Praha 1, www.palacaventin.cz
KDY: 29. 5.–30. 6. 2008, otevírací doba po-so 14–17 hod., neděle zavřeno

Více na:

http://www.khamoro.cz/index.php?id=vystava

 

Ve stejných prostorách je k vidění také výstava o činnosti Muzea romské kultury.

 

 

Více ...
Vložil: Romčátka dne 5.6.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Promítání filmu Růžové sny zdarma - Brno_AKTUÁLNĚ

20.5. 2008 proběhne již čtvrtý  z programů „Čarovné oči“ -  Romové v českém a slovenském filmu (1923–2002).

Vstupy zdarma, projekce uvede vždy krátká přednáška či beseda. V době promítání je otevřena kavárna !BENG!.

20. 5. 2008, 21 hod., dvorek Muzea romské kultury

Růžové sny, 1976

režie: Dušan Hanák, hrají: Juraj Nvota, Iva Bittová, Josef Hlinomaz, Marie Motlová, Ľudovít Kroner, Libuše Havelková,  Václav Babka, Hana Slivková, Anton Trón

 

Příběh, který se ve filmu odvíjí, je o mladém vesnickém listonoši Jakubovi a Jolance, mladé a krásné romské dívce. Jakub rozváží na kole poštu, jeho život je bez větších cílů, žije u rodičů, má svoje rituály a ne příliš velké nároky na život. Jolanka žije v „cikánské“ osadě za vesnicí a svůj život by naopak velmi ráda změnila. Tito dva se do sebe zamilují a tím začíná příběh, který známe již odnepaměti. Dva mladí lidé z odlišného prostředí, znepřátelené rodiny, nátlak okolí na zamilovaný pár. Již na začátku příběhu je jasné, že nemůže skončit šťastně. (ČTK)

 

V polovině 70. let se oba dva Hanákovy realizované celovečerní snímky – 322 a Obrazy starého světa – ocitly na seznamu zakázaných děl. Normalizační funkcionáři naléhali, aby byl Hanák přeřazen...

V polovině 70. let se oba dva Hanákovy realizované celovečerní snímky (322 a Obrazy starého světa) ocitly na seznamu zakázaných děl. Normalizační funkcionáři naléhali, aby byl Hanák přeřazen do funkce pomocného režiséra, nicméně právě v této těžké situaci začal společně se spisovatelem Dušanem Dušekem připravovat scénář svého dalšího filmu Růžové sny. Realizaci shakespearovsky laděného milostného příběhu lásky Cikánky Jolanky a pošťáka Jakuba předcházelo důkladné obeznamování se obou tvůrců s romským prostředím: „…v případě Růžových snů jsme cíleně chodili několik týdnů například po východním Slovensku, navštěvovali romské osady a setkávali se  s lidmi, doslova jsme u nich spávali. Toto několikatýdenní sbírání materiálu vskutku přineslo svoje ovoce. Starou matku, která hraje v Růžových snech slepou starou paní, přitom opravdu krásnou, jsme objevili přímo v Košicích v jednom schátralém domě, kde seděla na posteli. Dušan Hanák ji potom i obsadil: hrála vlastně sebe. Podobně to bylo i v případě Jolančiného otce a Jolančiných sourozenců, co byli taktéž neherci Romové, objevení během našich toulek a hledání materiálu,” vzpomíná scenárista Dušek. Jednu z Romek ztělesnila také zpěvačka Věra Bílá. Film Růžové sny patří k nejúspěšnějším slovenským filmům. Získal řadu ocenění na domácích i zahraničních festivalech. Zároveň měl velmi dobrou odezvu také u mladých diváků a u romského etnika, na což vzpomíná Dušan Hanák: „Romové byli vděční za to, že si jich vůbec někdo všiml. Oni přijímali film jako potvrzení své identity. Mnozí z nich viděli film několikrát. Hlavní píseň filmu O poštáris avel, kterou jsem našel na východním Slovensku, se po uvedení filmu stala romskou hymnou…” .

(Pavla Bergmannová)

Více ...
Vložil: Romčátka dne 15.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Mario Bihari (KOA) 13.5. v Praze_AKTUÁLNĚ

V úterý 13.5. v 19:30 v pražském baru Krásný ztráty (Náprstkova ulice 10) zahraje známý romský hudebník Mário Bihári. Diváci se mohou těšit na náladově pestrou hudební fantazii, která vychází z tradice koncertů se zesnulou zpěvačkou Zuzanou Navarovou. V programu večera zazní Máriovy vlastní, staré i nové skladby, z nichž některé již téměř zlidověly. Kořením koncertu však budou také tradiční romské čardáše a některé perličky z klasické hudby. Hosty večera budou, mimo jiné, mladí romští hudebníci ze žižkovského nízkoprahového klubu Husita, kde Mário Bihári působí.

Více ...
Vložil: Romčátka dne 13.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 MUZEJNÍ NOC V MUZEU ROMSKÉ KULTURY _AKTUÁLNĚ

24. 5. 2008 od 16:30

EXPOZICE A VÝSTAVY ZDARMA, BOHATÝ KULTURNÍ PROGRAM -VERNISÁŽ VÝSTAVY ROMSKÁ SOCHA 2008, ROMSKÉ TANCE SVĚTA, KONCERT KAPELY TOČKOLOTOČ A DALŠÍ

16:30  VERNISÁŽ VÝSTAVY ROMSKÁ SOCHA 2008 ZA  ÚČASTI AUTORŮ
přednáškový sál

Zahájení historicky první samostatné výstavy z děl romských sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska. Představena zde budou  díla 21 autorů, kteří pracují se dřevem, kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradičními sochařskými materiály jako je třeba siporex nebo chlebová střídka. Volba nezvyklých materiálů dokládá touhu tvořit, která prorazí i tam, kde  chybí  finance na kvalitní výtvarný materiál.

18:00–19:00 ČTENÍ ROMSKÝCH PŘÍBĚHŮ PRO DĚTI
knihovna muzea

21:00–22:00 ČTENÍ ROMSKÝCH PŘÍBĚHŮ PRO DOSPĚLÉ
knihovna muzea
čte, hraje a zpívá Gejza Horváth

18:00, 21:00, 24:00 ROMSKÉ TANCE SVĚTA
přednáškový sál

Vystoupení v podání tanečníků Jana Dance Centre  ze Ženevy bude lákavou scénickou exkurzí do historie a kultury Romů, originální choreografie v sobě skrývá tradiční romské tance mnoha zemí, ale také silný příběh romského putování. Diváci uvidí  tance na hudbu makedonských, ruských, tureckých Romů, na hudbu orientu a flamenca, tanečníci vystupují v originálních pestrých kostýmech vytvořených pečlivě právě pro tuto příležitost.

19:00 a 22:00 KONCERT  KAPELY TOČKOLOTOČ ZE SVITAV
přednáškový sál

Skupina Točkolotoč vznikla jako rodinná kapela v roce 1984. Dnes patří k našim nejoriginálnějším a nejžádanějšími romským souborům. Jeden z nezapomenutelných momentů, kterým se kapela zapsala do povědomí veřejnosti byl koncert „SOS proti rasismu“ (jehož se pod záštitou Václava Havla v roce 1990 v Praze účastnili i Paul Simon, Pražský výběr nebo Lenka Filipová). Točkolotoč procestoval i značnou část světa a vystupoval po boku hudebních špiček.

Program je přístupný pro širokou veřejnost, včetně dětí, seniorů a handicapovaných.

VÝSTAVY:
-  Romská socha 2008

-  NEviditelní, výstava fotografií studenta romistiky na FF UK Lukáše Houdka

-  Stálá expozice Příběh Romů – etapa 1939-2005


Vstup do všech výstav od 17:00 ZDARMA, provádějí průvodci odění v krojích charakterizujících romské skupiny žijící u nás.


Více na www.rommuz.cz
Více ...
Vložil: Romčátka dne 12.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Dílna Romské hudby s Margitkou _AKTUÁLNĚ

Více ...
Vložil: Romčátka dne 7.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Šance pro šikovné zpěváčky_AKTUÁLNĚ

Street Sounds - hudební soutěž pro mladé nejen romské talenty

Baví tě hudba? Zpíváš si v koupelně? Rapuješ na lavičce v parku? Brnkáš si na kytaru a rád bys všem dokázal, že jsi v tom dobrý? Máš kapelu a chtěl bys vědět, jak na tom jste? Chceš se stát zpěvákem/zpěvačkou, uznávaným/ou hudebníkem/hudebnicí a vydat oficiální album? Jestli ano, tak neváhej a přihlas se do soutěže Street Sounds!

Soutěž Street Sounds je hudebním multikulturním projektem, který pořádá nevládní nezisková organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM). Tato ojedinělá akce, první v mezinárodním měřítku, je součástí programu 7. ročníku festivalu romské hudby Django Fest, tradičně pořádaného na podzim v Brně. Plánované datum festivalu spadá na polovinu měsíce listopadu a místem bude brněnský hudební klub Fléda.

Street Sounds je soutěží pro mladé nejen romské hudební kapely a interprety, jejímž cílem je podpora romských talentů v oblasti hudby. Soutěž bude probíhat virtuálně pomocí internetových stránek www.street-sounds.cz, na kterých budou zveřejňovány nahrávky soutěžících kapel. Tyto nahrávky budou hodnoceny jak profesionální porotou, tak i veřejností. Výherci soutěže vystoupí na festivalu Django Fest na společném pódiu s profesionálními hudebníky.

SRNM dále usiluje o umožnění natočení kvalitního alba v nahrávacím studiu pro výherce soutěže, další ceny pro výherce se budou odvíjet od úspěchů či neúspěchů při hledání sponzorů této akce.

Cílovou skupinou soutěže jsou mladí lidé s hudebními ambicemi ve věku do pětadvaceti let. Soutěže se mohou zúčastnit jednotlivci či hudební kapely, ve kterých působí minimálně jeden člen romského původu nebo se skupina či jednotlivec zaměřuje na romskou hudbu. Tato podmínka vypovídá o celkovém zaměření projektu, jehož cílem je integrace romské menšiny a majority skrze hudební oblast, stejně jako pomoc mladým začínajícím talentům a propagace romské kultury a hudby. Na základě této podmínky pořadatelé upozorňují, že soutěž je otevřena i majoritě, a doufají v co největší účast smíšených kapel.

Soutěž bude probíhat ve třech hlavních kategoriích: kategorie Hip hop, do které spadá i žánr r´n´b a zvukové umění beatbox, dále pak kategorie Jazz a funky a Tradiční romská hudba.

Nepřehlédnutelný fakt, že v České republice existuje nespočet hudebních kapel, složených z příslušníků majority a národnostních menšin, byl základním důvodem pro vytvoření projektu. Tyto skupiny, často právě zaměřené na hudební styl hip hop, svými texty promlouvají k širokému publiku a ovlivňují mínění mladé generace. Rap je využíván mladou generací k vyjádření jejích postojů a názorů ohledně soužití s národnostními menšinami a také reakcí na život české společnosti.

Autoři projektu usilují o podporu těchto začínajících hudebních kapel, které hudbou vyjadřují své názory, otevírají tak mnoho diskutabilních témat a podílejí se na veřejné diskusi. Stejně tak usilují o podporu tradiční romské hudby, které se stále věnuje i mnoho mladých lidí a jež je nedílnou součástí historie Romů. Oblíbenosti a síle spojení kytara - zpěv plus energie je věnována kategorie Jazz a funky.

Další info na www.street-sounds.cz.
Více ...
Vložil: Romčátka dne 7.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
 Praha - koncert Terne Čhave_AKTUÁLNĚ
TERNE ČHAVE a ROMANO DROM v pražské Akropoli - křest nového CD.

 

 

“IT’S ONLY ROM’N’ROLL…“ - tuto nálepku si vysloužili TERNE ČHAVE jako reakci na jejich dvě předchozí studiová alba a množství koncertů, které jsou již pověstné svou nezdolnou energií. Ve středu 7. května v pražské Akropoli budete mít možnost prožít nápor této energie na vlastním těle i duši při příležitosti křtu jejich nového alba „MORE, LOVE!“.

 

Deska „More, love!“ vychází po čtyřleté odmlce a několika personálních změnách v kapele a protiklad v romském a anglickém významu názvu desky vystihuje poselství i zvuk celého alba, na kterém uslyšíte tradiční akordeon a housle, ale taky elektrickou kytaru a sampler. „Zjišťuju, že nemám rád tenhle moderní svět, který se snaží lidem namluvit, že si můžou všechno koupit“, říká kapelník Gejza Bendig. „Ty staré romské písničky jsou o něčem úplně jiném. Ale vím, že žijeme tady a dnes a pokud chceme naše poselství prorazit k uším dnešních lidí, musíme používat dnešní prostředky. A už od dob začátku rock’n’rollu je elektrická kytara pro tenhle účel moc dobrý prostředek!“

 

A jak je zvykem, na oslavu se sjedou příbuzní z blízka i z dáli. Hostem večera a kmotrem nového CD budou ROMANO DROM z Maďarska. Romano Drom patří mezi světově nejproslulejší maďarské romské skupiny. Jejich silné melodie lámou dívčí srdce a žhavé rytmy zapalují chlapcům lýtka. Společný koncert s Terne Čhave bude bezesporu patřit mezi události této sezóny. Nenechte si ji ujít!

 

Kdy: 7.5.2008 v 19:30 hod.

Kde: Praha, Palác Akropolis, Velký sál

Kdo: Terne Čhave & Romano Drom /HU

 

Odkazy:

 

Terne Čhave – www.myspace.com/ternechave

Romano Drom – www.myspace.com/romanodrom

Palác Akropolis: www.palacakropolis.cz

 

Více ...
Vložil: Romčátka dne 5.5.2008| Bez komentářů | Přidej komentář | Poslat mailem
[<<Předchozích 200] Poslední články ze všech deníků 201210 z 319 [Dalších 109 >>] 
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.