|
Všechny naše deníky
-
_AKTUÁLNĚ
(167 článků)
Tipy na zajímavé akce, na právě vydané knížky, na kulturní záležitosti, které můžete využít s celou rodinou.
|
|
|
|
|
-
05. setkání 17. listopadu 2007
(3 články)
Přijaté dítě a jeho romství. Petra Margita Gelbart - moravská Romka žijící v USA, absolventka Harvardu, se na čas vrátila do Čech, aby mohla adoptovat dva černooké cherubínky.
|
|
|
-
08. setkání 28.března 2009
(2 články)
Romský svět, jaký býval dřív. Tentokrát v Muzeu romské kultury v Brně. První ze série tří setkání, připravených speciálně pro nás pracovníky Muzea.
|
-
09. setkání 28.listopadu 2009
(2 články)
Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Romská literatura, pohádky, hádanky a písničky. Druhé ze série setkání v Muzeu romské kultury.
|
-
10.setkání 20. února 2010
(2 články)
Beseda se zajímavými lidmi z romské komunity nám přiblíží pohled samotných Romů na jejich identitu a zkušenosti ze života v dnešní společnosti.
|
-
11.setkání 24.července 2010
(1 článek)
Opět s Margitkou Gelbart
Místo konání: Praha - Palmovka
Téma: Romství všemi smysly
Tvůrčí dílna, kde nebudou chybět písničky, tvořivé ruce, trochu poučení a hlavně legrace...
|
-
12. setkání: Oslava svátku Romů
(1 článek)
Spolu s námi oslaví Mezinárodní den Romů lektorky a pedagožky ze sdružení Romodrom, a hosté Mgr. David Beňák a Mgr. Dana Moree
|
|
-
13a. setkání 27.června 2012
(1 článek)
Dům rodin Smečno. Téma: Romano drom (Romské putování). Lektorky: Petra Margitka Gelbart, Martina Vančáková, Jana Frantíková
|
-
14. pobyt Romano Drom 2013
(1 článek)
Pětidenní setkání rodin, které přijaly romské dítě/děti do náhradní rodinné péče. Dům rodin Smečno. Lektorky: Mgr. Martina Vančáková, Petra Gelbart, MA
|
|
|
|
|
|
-
18. Pobyt Romano Drom 2015
(1 článek)
Tentokrát se sejdeme v Poniklé v Krkonoších. Programem nás opět provedou naše známé lektorky a náhradní maminky romských dětí: Margitka Gelbart PhD. a Mgr. Martina Vančáková.
|
|
-
Filmotéka
(3 články)
Informace o filmech romských autorů, s romskými herci nebo s romskou tematikou, které stojí za shlédnutí
|
-
Jak žít s jinakostí?
(16 článků)
Tipy rodičů romských dětí, užitečné rady, vlastní zkušenosti, zajímavé články apod.
|
-
Letní pobyt 2006
(2 články)
Letní pobyt pro rodiny s romskými dětmi, 5.-12.srpna 2006, chata Webrovka, Voletiny u Trutnova
|
-
Obecné informace
(12 článků)
Informace o projektu Naše romské dítě a ze souvisejících oblastí
|
-
Romská literatura
(17 článků)
Co si přečíst? Tipy, recenze a ukázky z literatury romské a o Romech
|
-
Romské organizace v regionech
(10 článků)
Vyhledejte si romskou organizaci v místě Vašeho bydliště. Prosíme o spolupráci - víte-li o romském sdružení u vás, dejte nám vědět!
|
-
Romské osobnosti
(14 článků)
Profily a medailonky zajímavých romských osobností ze současnosti i z historie
|
-
Romština
(2 články)
Odkazy na výuku romštiny, online kurzy, anotace učebnic...
|
|
-
Vzdělávání, stipendia, školy
(18 článků)
Tipy na školy, kurzy, výhody pro romské děti, zejména pro děti vyrůstající v náhradní rodině, také nabídka dalšího vzdělávání pro rodiče
|
| |
|
[<<Předchozích 210] Poslední články ze všech deníků 211 až 220 z 319 [Dalších 99 >>]
|
|
| Pro rodiny s romskými dětmi jsme od organizátorů dostali darem volné vstupenky na koncerty v Rock Café, Roxy a na Galakoncert - pokud o ně máte zájem, urychleně se ozvěte do Střediska náhradní rodinné péče - tel. 233 355 309!! Přípravy na 10.výročí festivalu Khamoro v plném proudu!
Ve dnech 25. - 31. 5. 2008 se uskuteční jubilejní desátý ročník Světového romského festivalu KHAMORO, který se koná pod záštitou Mirka Topolánka, předsedy vlády ČR a Pavla Béma, primátora hl.m. Prahy. Desátý ročník je významné výročí a proto fanouškům představíme tzv. all stars Khamoro – tedy výběr těch nejlepších interpretů, kteří na festivalu za posledních 10 let vystoupili a prodloužení o jeden den. Organizátorem festivalu je občanské sdružení Slovo 21.
Festival zahájí v neděli 25.5. v klubu Rock café koncert kapel Guločar a Le čhavendar, které kombinují tradiční romskou hudbu s prvky funky a latino. V pondělí se můžete těšit na vernisáž výstavy „Ztracený ráj“ v Museu Kampa, která představí současné světové romské výtvarníky. V jazz klubu Reduta koncerty Gypsy jazz zahájí francouzský virtuóz Yorgui Loeffler. V úterý 27.5. si z bohatého programu můžete vybrat vernisáž obrazů německého výtvarníka Alfreda Ullricha v Domě národnostních menšin, zahájení filmového maratónu v kině Aero, které svým živým vystoupení doprovodí oblíbená kapela Gitans a večer pokračuje série koncertů Gypsy jazz vystoupením úžasného Angella Debarre z Francie.
Ve středu program začne vernisáží černobílých fotografií současné nejvýznamnější české romistky Evy Davidové v klubu Popocafépetl, které doplní vystoupení českokrumlovské kapely Cinzi Renta. Od 18.hodin v kině Aero pokračuje filmový maratón a od 21.hodin holandská skupina Basily uzavře třídenní sérii koncertů v Jazz klubu Reduta.
Ve čtvrtek 29.5. ve 12.00 zahájí program tradiční defilé účinkujících, které projde od Můstku na Staroměstské náměstí. Odpoledne proběhne v paláci Aventin vernisáž výstavy romských krojů, která se koná ve spolupráci s Muzeem romské kultury. Od 19.00 v klubu Roxy vystoupí na prvním koncertu tradiční hudby takové hvězdy jako je Esma Redžepova z Makedonie, úchvatní Puerto Flamenco ze Španělska, hudebně-divadelní představení ukrajinských Romans a česká legendární kapela Bengas v původní sestavě! Pátek začíná workshopy tance flamenco ve studiu Zambra, které povede přímo Francesca Grima z Puerto Flamenco! Druhý koncert v klubu Roxy představí jeden z nejlepších balkánských orchestrů Oluja ze Srbska, krále klarinetu Feruse z Makedonie, ruskou legendu Loyko a francouzské Arbat. V sobotu 31.5. se koná závěrečný galakoncert v Kongresovém centru, kde na jednom pódiu vystoupí všech 8 skupin z předešlých dvou dnů. Během 4 hodinového koncertu budete mít možnost slyšet ty nejlepší umělce romské a balkánské hudby doplněné speciální scénografií a světly.
V průběhu celého festivalu se ve spolupráci s Univerzitou Kralovou koná mezinárodní etnomuzikologická konference „Hudba a menšiny“, které se zúčastní 100 nejvýznamnějších etnomuzikologů z celého světa! Během celého festivalu bude také probíhat mezinárodní setkání romské mládeže „Jdeme dlouhou cestou“, na kterém se setkájí mladí lidé z Holandska, Slovinska, Slovenska a České republiky.
Na festivalu vystoupí téměř 100 umělců z 8 zemí celého světa a etnomuzikologické konference se zúčastní odborníci z nejméně 40 zemí. Na festival každoročně přijíždějí fanoušci i novináři z celého světa.
Spolupořadatelem festivalu je hl.m. Praha a koná se za podpory MKČR, Nadace ČEZ a Sgroup. Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize. Mediálními partnery festivalu jsou ČRO, Radio 1, Romea.cz, Romano Hangos a Radio Rota. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 5.5.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Romská debatní liga pro děti | Vzdělávání, stipendia, školy |
|
Zapojte se do Romské debatní ligy - soutěži v debatování pro děti a mládež od 13 do 19 let. Info: 776830370, info@rdl.cz, www.rdl.czO.s. Athinganoi je neziskovou nevládní organizací. Byla založena v roce 1999. Sdružuje převážně romské studenty a absolventy středních a vysokých škol. Prvním projektem Athinganoi bylo Setkávání romských studentů. V rámci tohoto projektu měli mladí Romové možnost navázat kontakt s lidmi stejného etnického původu. Pořádáním přednášek o romské historii, tradicích, hudbě či jazyku se nám podařilo oživit jejich zájem o své etnikum. Součástí projektu byly různé vzdělávací programy (základy fundraisingu, tvorba projektů, mediální výcvik atd.), které by měly účastníkům pomoci v jejich další práci jak v romské komunitě tak při výkonu jejich budoucích povolání. Během naší působnosti jsme realizovali mnoho projektů, mezi které patří např. oslavy Mezinárodního dne Romů již od roku 2001, Výcvik na podporu politické angažovanosti Romů v ČR, vydání a distribuce „Příručky pro krizové situace“. Velmi důležitým projektem našeho sdružení bylo otevření Romského studentského centra, které se později přejmenovalo na Romaverzitas CZ. Centrum bylo založeno v dubnu 2001 a veřejnosti otevřeno v září téhož roku. Snahou „Romského studentského informačního centra" bylo poskytnout co nejkvalitnější informace týkající se romské menšiny jak romské, tak majoritní populaci. Zájemcům nabízíme možnost zapůjčení knih z odborné knihovny, mediální archiv, databázi diplomových prací a studentům přehled o možnostech dalšího vzdělávání a o různých studijních a stipendijních programech. Velkým dílem se naše organizace zapojila do přípravy Dekády romské inkluze 2005 – 2015. Ta zajišťuje politickou vůli k hledání nástrojů, které by zamezily vyčleňování Romů ze společnosti. Athinganoi mělo své zástupce na mezinárodních setkáních, a podílelo se na vytváření Akčního plánu pro Dekádu, především se zaměřilo na prioritu vzdělávání, které je také nedílnou součástí všech aktivit sdružení. O další projektech a aktivitách sdružení se můžete podrobně dozvědět na www.athinganoi.cz. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 22.4.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Minikurz romštiny on-line | Vzdělávání, stipendia, školy |
|
Minikurz tzv. slovenské romštiny s běžnými konverzačními frázemi a s ilustracemi najdete na www.skola.romea.cz/cz/index.php?id=minikurz/01.
Připravilo ho pro vás občanské sdružení Romea.
Pro úplnost dodáváme, že slovneská romština se píše foneticky, tedy stejně, jako se vyslovuje.
Oproti češtině/slovenštině nemá Y, ve slabikách di, ti, ni se neměkčí (čtou se dy, ty, ny). Pokud jsou měkké, pak se píší ďi, ťi, ňi.
Dvojhlásky čh, kh, ph jsou tzv. přídechové, ľ se vyslovuje stejně jako to slovenské. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 22.4.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Minikurz romštiny on-line | Vzdělávání, stipendia, školy |
|
Minikurz tzv. slovenské romštiny s běžnými konverzačními frázemi a s ilustracemi najdete na www.skola.romea.cz/cz/index.php?id=minikurz/01.
Připravilo ho pro vás občanské sdružení Romea.
Pro úplnost dodáváme, že slovneská romština se píše foneticky, tedy stejně, jako se vyslovuje.
Oproti češtině/slovenštině nemá Y, ve slabikách di, ti, ni se neměkčí (čtou se dy, ty, ny). Pokud jsou měkké, pak se píší ďi, ťi, ňi.
Dvojhlásky čh, kh, ph jsou tzv. přídechové, ľ se vyslovuje stejně jako to slovenské. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 22.4.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
|
| První dámy romské literatury | Romská literatura |
|
| Elena Lacková
Romskou literaturu představuje především spisovatelka Elena Lacková, která se narodila v roce 1921 v romské osadě na východním Slovensku. Elena Lacková je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost. Román vznikl díky romistce Mileně Hübschmannové, která zaznamenala vyprávění Eleny Lackové v romštině a poté je přeložila do češtiny. Tak vznikla kniha mimořádné hodnoty, která nezaujme jen autentičností vyprávění, ale i osobností Eleny Lackové. Elena Lacková dnes žije na východním Slovensku a je autorkou další povídek, rozhlasové hry Žužika a první divadelní romské hry v bývalém Československu. Tera Fabiánová
Další romskou spisovatelkou je Tera Fabiánová, která patří spolu s Elenou Lackovou mezi nejtalentovanější romské autory. Tera Fabiánová se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník a matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v "cikánské osadě", odkud odešla za prací do Prahy, kde žije dodnes. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice. Vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po mamince literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, jak vypráví ve své autobiografické črtě Jak jsem chodila do školy. Z jejích povídek byla publikována například povídka Jak jsem chodila do školy a pohádka Tulák.
Jak jsem chodila do školy - Sar me phiravas andre škola
|
Phenďa mange miri daj: "Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena." Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berl pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: "Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres." E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadžeske vaš o chaben. Bare samas čore.
Tosara man e daj ušťada: "Ušťi upre, Barešereskeri, dža kije len, mor tut." Vaj tranda metri amere kerestar džalas leňori. Odoj amen phirahas amen te morel. Sako tosara, raťi tiž. Raťi denašavas kije len pro duj pindre, aľe sar džavas pale, ta chuťavas pre jekh pindro te ačhel žužo. Pindrange phirahas jevende ňila. Pre mande man has ča jekh viganocis, so e daj mangľa gadžatar. E gaťica, o teluno gadoro? Ta kaj! Na džanahs, hoj s'oda hin. |
Maminka řekla: "Musíš chodit do školy, nebo nám zavřou tátu." Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já - ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: "Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš." Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zamentala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí.
Ráno mě maminka vzbudila: "Vstávej, Velká Hlavo, utíkej se umejt!" Asi padesát metrů od naší chatrče tekl potok. Sem jsme se chodili mýt. Ráno a večer. Večer jsem běžela k potoku po obou nohách, ale zpátky jsem skákala po jedné. Neměla jsem boty a chtěla jsem, aby mi aspoň ta jedna noha zůstala čistá. V zimě a v létě jsme chodili bosi. A na sebe jsem měla jen jediné šatečky, co mi manka vyžebrala. Kalhotky nebo spodní košilka? Ani jsme nevěděli, co to je.
Překlad Milena Hübschmannová | Margita Reiznerová
Především romským pohádkám se věnuje spisovatelka Margita Reiznerová, která se narodila v roce 1945 na Slovensku, odkud se však celá rodina odstěhovala po skončení války do Čech. Margita Reiznerová pracovala 11 let jako pomocná sestra v nemocnici v pražském Podolí, byla sólistkou romského folklórního souboru Perumos. Od počátku 80. let píše povídky a pohádky v romštině, kterou považuje za jazyk, v němž může nejlépe vyjádřit své pocity. Publikována a do čeština přeložena byla například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi.
Navečer si všichni posedali k ohni, začali zpívat své testklivé krásné písně. V tom přišel Kaľiin muž. Volal na ně, že Kaľi umírá. Všichni Romové si kolem ní posedali a Kaľi k nim začala mluvit:
"Umírám, bratři i sestry moje, přestože nechci. Ale musím, můj otec Bůh si mne k sobě volá. Vy zůstanete sami. Ještě mnoho cest projdete, než každý zůstane tam, kde bude chtít. Prosím vás, buďte stále tak čistí, jako jste nyní. Bůh i já vás budeme milovat, budeme vás střežit a vkládat do vás sílu - a vy vždy budete vědět dopředu, co se stane. Proto jeden druhého navzájem opatrujte. Pokud nebudete čistí, naučíte se od bílých lidí to špatné, co oni dělají. A Bůh na vás zapomene. Slyšeli jste, co řekl Měsíc: cokoliv špatného uděláte, vaše děti ponesou váš hřích na sobě. Padne na ně neštěstí. A tak dlouho budu vaším hříchem trpět, dokud se zase k Bohu nebudete modlit a doku si do srdcí nevezmente zpátky svou dobrotu. Tehdy se k vám Bůh vrátí, zase bude vaším otcem. Prosím vás, nezapomeňte na má slova." Ilona Ferková
O romských dětech v dětských domovech píše spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan ve své knize Čhorde čhave - Ukradené děti. Ilona Ferková se romským dětem věnovala i při své práci v mateřské školce v Rokycanech. V srpnu 1999 odcestovala do Velké Británie se svou dcerou, která rovněž pracovala v mateřské školce jako romská asistentka, a dosud se nevrátila. Ilona Ferková dostala od prezidenta Václava Havla vyznamenání za svou aktivitu při zlepšování postavení Romů v České republice. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 16.4.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
|
| Článek Ludvíka Vaculíka v LN | Jak žít s jinakostí? |
|
V červenci 2007 vyšel v Lidových novinách fejeton Ludvíka Vaculíka, který byl velmi otevřeně rasistický. Jeho znění naleznete zde.
Rozpoutal vášnivou diskuzi na internetu, některé reakce byly uveřejněny i v tištěném listu. Skupina rodičů romských dětí zvažovala i podání trestního oznámení podle § 198 hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, případně dle § 198a, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Rozsáhlejší příspěvky některých z nás naleznete tady, stojí za přečtení.
O několik dní později otiskly LN také moudrý článek od pana Holomka (zde), který je o to cennější, že pan Holomek je sám Rom.
Mailem jsem dostala několik reakcí v tom smyslu, že jsem zase nějaká pseudohumanistka, co si na Romech dělá jméno. Stručnou odpověď dávám v plném znění sem, aby odůvodnila, proč tento příspěvek vůbec vznikl:
Mým cílem nebylo omlouvat neslušné či protizákonné chování kohokoliv. I mně štvou Romové, kteří se chovají amorálně, ale - a to byl smysl celé mé snahy - to nejsou všichni Romové, dokonce ani ne většina Romů! K tomu, že jsem zareagovala veřejně, mám však osobní důvod. Jsem pěstounskou maminkou dvou krásných, chytrých, šikovných, romských dětí. Pan Vaculík a jim podobní se svými hloupými výlevy nepřímo podílí na tom, že moje děti třeba někdo za pár let na ulici zmlátí, nebo nenajdou práci, nebo si před nimi lidé budou schovávat kabelky - jen proto, že mají kůži tmavší než ostatní. Jsou to přece cikáni a cikáni kradou, vždyť to píšou všude, vidíte to každou chvíli i v televizi, ne? Dokážete si představit, jaké to pro mně jako jejich mámu je, číst v celostátním deníku takové žvásty? |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 8.4.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Den Romů s Idou Kelarovou a Apsora | _AKTUÁLNĚ |
|
Koncert u příležitosti Mezinárodního dne Romů 8.4.2008
Ida Kelarová, Desiderius Dužda, kapela Jazz famelija a sbor Apsora vás srdečně zvou na společný koncert, který se koná u příležitosti Mezinárodního dne Romů, dne 8. dubna 2008 od 20:00 hod v Románském sklepení Pražského hradu. Koncert se koná pod záštitou paní Livie Klausové.
Bližsí informace na http://www.kulturanahrade.cz |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 29.3.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Den Romů - Brno 10.4. | _AKTUÁLNĚ |
|
VSTUP DO MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZDARMA (10–20hod.) a další bohatý program
| BRNO SLAVÍ MEZINÁRODNÍ DEN ROMŮ |
10. dubna 2007
VSTUP DO MUZEA ROMSKÉ KULTURY ZDARMA (10–20hod.) a další bohatý program
Mezinárodní den Romů (8. dubna) je svátkem všech Romů a Sintů na celém světě. 8. duben připomíná datum, kdy se v roce 1971 nedaleko Londýna uskutečnil první kongres Světové romské unie (později Mezinárodní romské unie – IRU). Mezinárodní den Romů byl ustaven na 4. sjezdu IRU ve Varšavě. Od té doby je uznáván vládami i světovými institucemi jako připomínka společné historie i kulturního dědictví všech Romů a Sintů. V české republice se Mezinárodní den Romů slaví od roku 2001.
14 hod., fara Zábrdovice zahájení oslav, vázání stužek na Strom tolerance ve farní zahradě, průvod směrem na náměstí Svobody
16–18, nám. Svobody vystoupení romských souborů Gulo čar, Čercheňa (DROM), Merci (Ratolest Brno), Jagori (ZŠ 28. října), Cikáni jdou do nebe (IQ Roma Servis), Angels (Armáda spásy), Černí panteři (Dětský domov Čeladná)
18.30, Muzeum romské kultury VEČERNÍ SPOLEČENSKÝ PROGRAM módní přehlídka Luminita tančí, romská hudba
pořádají: Společenství Romů na Moravě, MRK, DROM, IQ Roma servis, Ratolest Brno, fara Zábrdovice, Armáda spásy | |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 29.3.2008 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
[<<Předchozích 210] Poslední články ze všech deníků 211 až 220 z 319 [Dalších 99 >>] |
|