Všechny naše deníky

Dílo mladé romské výtvarnice ozdobí brněnské muzeum
Praha, 24.9.2007 16:01, (Romea/Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury v Brně otevírá ve čtvrtek 27.9. v 16.30 výstavu s tajuplným názvem „Jednou večer – Sny?“ Autorkou obrazů je mladá romská umělkyně Věra Kotlárová, která svůj um zdokonalovala na Fakultě výtvarných umění v Brně. Vystavovanými obrazy jenom potvrzuje, jak tematicky i ztvárněním nesourodá může být tvorba Romů.

Výstava s názvem „Jednou večer – Sny?“ prezentuje dílo autorky ve dvou rovinách, obrazové a zvukové. „Část obrazová vypráví tiše a beze slov, v části zvukové vyprávím své příběhy o tom, co se jednou stalo a víckrát se už nebude opakovat…“, komentuje koncepci výstavy Kotlárová.

Věra Kotlárová se narodila v roce 1980 v Českém Krumlově. V letech 1999 – 2005 studovala obor kresba a intermedia na FaVU VUT v Brně. Jednou z technik, které využívá, je roztírání barevných pigmentů prsty na velké plátěné plachty. Otisky prstů vrství přes sebe a průběžně rozvíjí pulsace a toky, které při tomto procesu vznikají. Výsledkem jsou abstraktní díla s výraznou dynamikou a prostorovým uspořádáním, jež zároveň fungují jako doklady o fyzickém aktu malby. Dále autorka pracuje s kombinovanými technikami, kdy využívá akrylové barvy, proškrabávání kartáčem, dolepování sklíček…

Kromě netypického výtvarného projevu, je Kotlárová výjimečná i přístupem k tvorbě. Většina Romů - umělců objevuje své nadání spíše omylem - při snaze zútulnit si domov, přivydělat si peníze, nebo třeba při krácení volného času. Věra Kotlárová je případ zcela opačný. Zdá se, že tvůrčí proces je její přirozeností odjakživa. Umění se věnuje bezprostředně a cílem jejího počínání není výsledný obraz, ale proces malby samotný. Vzhled a vyznění obrazu se neustále mění, malířka často kombinuje výtvarné techniky, užívá koláže, roztírá barvu prsty.

Během studií na FaVU VUT v Brně docházela do zábrdovického dětského domova doučovat romské děti. Znepokojení ze stavu domu i blízké fary ji ponouklo k uspořádání charitativní akce v prestižních prostorách brněnského Domu umění, výtěžek z prodeje obrazů více než osmdesáti renomovaných českých výtvarníků byl pak použit na rekonstrukci zmíněných budov. V roce 2006 měla samostatné výstavy nazvané Ohromné maličkosti, Trojice boží, apod.

V prostorách Muzea romské kultury bude k vidění až do 4.února 2008.

Romové mají svůj pavilon na benátském bienále
Benátky, 21.8.2007 12:07, (Romano Voďi)

Benátské bienále je již tradiční událostí na mezinárodní kulturní scéně. Na 52. ročníku přehlídky umění byl 7. června poprvé v historii otevřen romský pavilon nazvaný Ztracený ráj. Až do 21. listopadu se na něm představuje šestnáct romských umělců z osmi evropských zemí. Česká republika v něm prozatím nemá své zástupce. Proč Ztracený ráj? „Název vyjadřuje naši touhu obnovit stav, který se zdá rajský - romské umění je v něm plně emancipovaným členem mezinárodní umělecké obce,“ uvedla kunsthistorička a kurátorka romského pavilonu Timea Junghaus. Pavilon byl jako první v historii bienále vytvořen na etnickém základě. Timea Junghaus vznik romského pavilonu odůvodňuje slovy: „Tato sekce chce protestovat proti negativnímu, cílevědomému stereotypu Romů právě šířením jejich odlišného obrazu. Ten zahrnuje sofistikované současné romské umění a schopnost uvažovat o problémech. Tímto zároveň chceme prezentovat romské umění na mezinárodní úrovni a podporovat tak kreativitu, sebevyjádření a sebevědomí Romů. Konečně je také cílem vytvořit spojení mezi vládou, Evropskou unií a občanskou společností a překonávat s jejich pomocí podstatné sociální problémy Romů.“ Romský pavilon patří letos k nejvyhledávanějším částem benátského bienále. Jen během prvních tří týdnů ho zhlédlo přes tři tisíce návštěvníků. Seznámili se například s uměním Dusana Ristice původem ze Srbska, Rumunů Mariana Petreho a Mihaely Ionely Cimpeanu či Daniela Bakera z Velké Británie.

Organizátory Romského pavilonu jsou maďarský Open Society Institute, Allianz Kulturstiftung z Německa a nizozemská European Cultural Foundation.

Radka Steklá
Romano Voďi

Literární projížďka v cigánském taxíku
USA, 21.8.2007 12:05, (Romano Voďi)

Stačí vzpomenout na sbírku poezie Dvakrát tím samým - básně o romském holocaustu z roku 1998 či knihu Bouře vydanou o rok později.Zachytil v ní osudy Romů, kteří přežili holocaust. Cigánské taxi je sbírkou básní, jejichž prostřednictvím autor zhmotnil své zážitky z osmiletého pobytu mezi kosovskými Romy. Do válčícího Kosova přijel v roce 1999, aby jako dobrovolník pomáhal v romském uprchlickém táboře. Coby řidič nejen vozil pacienty do nemocnic, ale díky automobilu pomáhal rovněž navázat zpřetrhaná pouta mnohých rodin, které byly rozděleny válkou. „Paul si vedl deník, do něhož zapisoval každou cestu automobilem, koho a kam vezl. Když jsem jeho zápisky objevila, jenom za tři měsíce jsem napočítala na 400 cest a téměř 1100 Romů, kterým tímto pomohl. Několikrát denně po dobu tří měsíců vozil lidi do nemocnic, mezi nimi vykladače karet, muslimské duchovní i členy rodin, které žily v důsledku války odděleně. Během těchto cest Paul rozmlouval s lidmi o jejich původu, tradicích a zvycích. Díky tomu, že žil přímo mezi námi, znal mnohé z toho nezprostředkovaně,“ píše v úvodu knihy Miradija Gidzic, kosovská Romka, jejíž dům byl za války vypálen. Dnes je prezidentkou Nadace kosovských romských uprchlíků. „Doufám, že tyto básně umožní lidem představit si život Romů v Kosovu. Některé z našich tradic jsou již zastaralé a je potřeba je změnit, zejména ty, jež se týkají žen. Ale jak prozrazují Paulovy básně, naše tradice je jediná reálná věc, která nám po válkách na Balkáně zbyla,“ dodává v úvodu.

Sbírka Gypsy taxi - Ciganski taxi vyšla v dvoujazyčném, anglicko-srbském vydání.

Radka Steklá
Romano Voďi

Objevte svět romské knihy
Česká republika, 21.8.2007 12:23, (Romano Voďi)

Andrej Giňa se narodil 1. 1. 1936 na východním Slovensku. Pochází z Tolčemeši, dnešních Šarišských Sokolovců, které se nacházejí v okrese Prešov. Jeho otec se úspěšně živil kovářstvím a muzikou, neuměl číst a psát, lidé ho však vyhledávali pro jeho moudrost a bystrý úsudek. Také usiloval o to, aby jeho syn dostal vzdělání. Giňa vzpomíná, jak jako jediné dítě v osadě, chodil do školy. Jiným dětem totiž rodiče nedokázali obstarat pro školní docházku oblečení a boty. Za války, v roce 1942, viděl, jak přívrženci fašistického Hlinkova režimu bourají domy jejich osady. Po válce se rodina za prací přestěhovala do Rokycan. Výčet jeho zaměstnání je opravdu barvitý. Dva roky večerně studoval pedagogickou školu, nastoupil na vojnu, kde pracoval jako voják z povolání. Studoval zdravotnickou školu v Hradci Králové, aby mohl zastávat pozici zdravotníka pluku. Z rodinných důvodů se vrátil do Rokycan, vyučil se tavičem, pracoval jako řidič ve slévárně Žampírka, ve volných chvílích se věnoval hudbě. Aktivní je i v důchodu, společně se synem podniká - rozváží suroviny potřebné na výrobu tradičního romského jídla zvaného goja.

V padesátých letech, ještě na základní škole, ho k zapisování romských příběhů inspiroval lékař pan Jágr, který se přátelil s rodinou a poznal vypravěčské umění Giňových rodičů. Jednou mu řekl: „Vidíš tady ten kostel? Má velkou historickou hodnotu, a kdyby se zboural, ztratila by se spousta krásy. A stejně je to s maminčiným vypravováním.“ Tak jsem si od mámy nechal vyprávět a zapisoval jsem to.“ (Citace z rozhovoru pro Respekt č. 37/2003, který vedla Karolína Ryvolová.) Jako mnoho jiných romských autorů i Andrej Giňa začal psát v češtině, neboť si nedovedl představit, že by se dalo psát romsky. Brzy poznal, že to, co mu znělo v uších romsky, napsané česky bylo jen stínem. „Nemělo to tu živou šťávu. A tak jsem to zkombinoval: vypravěče jsem napsal česky a dialogy romsky. Povídku pak uvedla celou do češtiny Milena Hübschmannová a vysílali ji v rozhlase. Povzbudilo mě to a od té doby píšu romsky. Vidím, že to jde. Romština je krásný živý jazyk a byla by škoda, kdyby se měl ztratit.“ (Viz sborník Kale ruži, 1990.) Poprvé svou tvorbu publikoval ve věstníku Svazu Cikánů-Romů (1969-1973) Romano ľil, a to autorskou pohádku Pal e kaľi raňi/O černé paní. V roce 1991 vyšly jeho tři povídky Phuro/Dědek, Škiparis/Škypar a Bijav/Svatba, která dala název celé sbírce. V roce 2003 obdržel za tuto knížku povídek literární cenu Open Society Fund.

Andrej Giňa pravidelně svými povídkami a pohádkami přispívá do romských periodik. Náměty jeho povídek často vycházejí ze vzpomínek na dětství na Slovensku, ze skutečných příběhů, které Giňa dokáže barvitě vypointovat. Zároveň však čtenáři sděluje svou zkušenost a názor („Ve svých povídkách chci ukázat Romům i Čechům, jak dříve žili Romové, jak se dovedli bavit a smát - i když hladověli, jak dovedli jeden druhému prokazovat úctu, jak drželi pospolu… Měli jsme sice hladový žaludek, ale duše byla sytá.“ Viz Kale ruži). Umí se na své postavy podívat s laskavým porozuměním, ale i kriticky. Většině svých hrdinů dopřává v jejich těžkém životním údělů i chvilky radosti, nadechnutí. Výjimkou je povídka Phuro, strasti a smolařství Dědka žádnou úsměvnou situací vybalancovány nejsou, protože i takový může být život přehlížených a nevzdělaných Romů. Giňovy příběhy mívají blízko k příběhům židovské komunity, jejíž osud se té romské velmi podobá.

Následující ukázka pochází z povídky Škypár. Stejnojmenný hrdina si chce prostřednictvím koně zajistit úspěšnou živnost.

***

Škypár postavil manželku a dcery do řady, a když stály v naprostém pozoru, pronesl slavnostně: „Koupil jsem koně a vůz.“ „Koně a vůz?“ zeptala se žena nevěřícně. „Od koho?“ „Od Fialy.“ „A kdes na to vzal peníze?“ „Neboj se, všechno je v nejlepším pořádku. Fiala chtěl dát koně na jatka, tak jsem řek, že ho koupím. Budem jezdit s vozem po vesnicích sbírat starý hadry, vyděláme ohromný peníze a zaplatím. Víš, co to je? Nikdo z našich lidí tady u nás v Terni ještě neměl koně a vůz!“ Za dva dny přijel Škypár do osady s koněm a vozem. Kůň byla vychrtlá černá herka s bílou lysinkou. Vyčnívající kosti držela pohromadě opelichaná kůže. Namáhavě táhl rozviklaný vozík. Na voze se pyšně vezl Škypár.

O Škiparis thoďa la romňa le čhajen te terďol andro šoros, Paris phenďa: „Cinďom gres the verdanoro!“ „Save gres?“ Savo verdanoro?“ phučľa e romňi napaťandos. „Kastar?“ „Somar ko Fijalas. Bikenďa mange gres.“ „Khatar iľal o love?“ „Ma dara ňič. Savo dovakerďam. O Fijalas kamelas te del le gres pro šľubrikos, phenďom, hoj les cinava. Phirava pal o gava, kidaha purane patave, so zarodaha, olestar leske poťinaha. Džanes, s´oda ela? Terňate mek graj ňikas na has, aňi verdan!“ Vaj duje ďivesenca anďa o Škiparis grajores the verdanoro. O graj has kokaluno, kalo murdaľipen parňa lisinkaha. O kokala ľikerlas jekhetane geraľi cipa. Bare pharipnaha cirdelas o kivaco verdanoro. Pro verdan bešelas o Škiparis sar raj.

Soubor povídek Bijav/Svatba vydal Apeiron 1991, do češtiny přeložila Milena Hübschmannová a Alena Smutná. Ilustroval Jan Oláh.

Lenka Nádvorníková
Romano Voďi

ROMEA vyhlašuje 2. ročník Literární ceny Mileny Hübschmannové
Praha, 19.8.2007 15:18, (ROMEA)

Tak jako minulý rok i letos se mohou všichni, kdo rádi tvoří v romském jazyce, ucházet o Literární cenu Mileny Hübschmannové. Soutěž nesoucí jméno tragicky zesnulé české romistky a lingvistky vypsalo jako minulý rok, poprvé, občanské sdružení ROMEA.

Milena Hübschmannová se Romům a romskému jazyku věnovala od padesátých let. Byla spoluautorkou romsko-českého a česko-romského slovníku, autorkou mnoha knih a překladů z romštiny, sběratelkou romských pohádek a redaktorkou časopisu romistických studií Romano Džaniben. Kromě jiného stála při zrodu mnoha literárních prvotin romských básníků a spisovatelů. Díky Mileně mnozí uvěřili, že i v romštině se dají vyjádřit pocity a názory.

Máte zájem přihlásit se do soutěže? Neváhejte!

1. Zašlete nám nejpozději do 31. října 2007 svoji báseň, prózu nebo povídku v rozsahu minimálně dvou a maximálně patnácti normostran. Podmínkou je, že text musí být v romštině a k němu musí být přiložen volný překlad v češtině nebo slovenštině. Hodnotit se bude ovšem pouze romský text! Bude-li však chybět překlad, příspěvek bude muset být vyřazen.

2. Všechny příspěvky musí být napsány na stroji nebo počítači a odeslány poštou na adresu Romea,o.s. Žitná 49, Praha 1, PSČ: 110 00.

3. Na obálku připište heslo „Literární cena“.

4. Připojte velmi stručný životopis a v něm zdůrazněte, zda vám již někdy byly někde publikovány části vaší tvorby, či nikoliv.

5. Nezapomeňte připojit své celé jméno, adresu a pokud možno telefon, abychom vás mohli kontaktovat.

6. Vítězové v jednotlivých kategoriích získají originální dřevěnou sošku navrženou speciálně pro Literární cenu Mileny Hübschmannové předním romským umělcem Ondrejem Gadžorem. Nejlepší práce se dočkají publikování v časopisu Romano voďi a českých tištěných mediích. Došlé příspěvky budou roztříděny a rozhodovat o nich bude odborná porota. Zvlášť budou hodnoceny příspěvky amatérské a pocházející z per profesionálních autorů.

ROMEA

Nově otevřená Mezinárodní konzervatoř Praha zahajuje činnost od nového školního roku 1. 9. 2007. Hlásit se mohou uchazeči s mimořádným talentem do 20. 7. 2007na adrese: INTERNATIONAL CONSERVATORY PRAGUE - MEZINÁRODNÍ KONZERVATOŘ PRAHA, Václavské náměstí 17, 110 00 Praha 1, www.konzervatorpraha.eu, icp@konzervatorpraha.eu.

CHCEŠ DÁL ROZVÍJET SVŮJ TALENT V OBORU HERECTVÍ, HUDBĚ, NEBO ZPĚVU?

PAK HLEDÁŠ PRÁVĚ NÁS!!!

INTERNATIONAL CONSERVATORY PRAGUE OTEVÍRÁ PRVNÍ ROČNÍK KONZERVATOŘE JIŽ VE ŠKOLNÍM ROCE 2007/2008

Studovat můžeš v těchto oborech:

• obor zpěv a to i popový
• hra na hudební nástroje, smyčcové, strunné, dechové, a další
• obor herectví

PŘIHLÁŠKY POSÍLEJ NA NAŠÍ ADRESU NEJPOZDĚJI DO 20. 7. 2007

KONTAKT:
INTERNATIONAL CONSERVATORY PRAGUE - MEZINÁRODNÍ KONZERVATOŘ PRAHA
Václavské náměstí 17, 110 00 Praha 1
www.konzervatorpraha.eu
icp@konzervatorpraha.eu

Romské děti soutěžily v tanci a zpěvu
Praha, 22.9.2007 19:36, (ROMEA/ČTK)

V tanci, zpěvu a hře na hudební nástroj se dnes v Praze utkalo asi 160 romských dětí. V Kulturním domě Vltavská vystoupili jednotlivci i soubory z celé České republiky. Podle organizátorky Juliany Vodrážkové je mezi dětmi o soutěž Romský talent stoupající zájem, některé soubory musela v letošním třetím ročníku z finančních a kapacitních důvodů odmítnout.

"Podobné soutěže existují na lokální úrovni, ale tato jediná je celorepubliková. Pro děti je velká pocta, že mohou vystupovat v Praze," řekla Vodrážková, která je jednatelkou pořádajícího sdružení Cikne Čhavě (Malé děti). Děti se na klání dlouhodobě připravují a možností předvést své vystoupení na veřejnosti jsou prý velmi motivovány.

Vodrážková uvedla příklad chlapce, který se na soutěž připravoval v dětském domově, a vychovatelé si prý chválili jeho chování. Podobné aktivity různých sdružení podle ní přispívají k prevenci patologických jevů, například konzumace drog. Ocenění si odnesli věcné ceny, které mají pomoci při dalších činnostech jednotlivých sdružení a klubů, které je k soutěži připravují.

Podle Vodrážkové je však kromě financí problémem také nedostatečný počet dobrovolníků, kteří by se dětem při přípravě věnovali. Děti se podle ní sice chtějí zlepšovat, ale nemají odborné vedení. Cikne Čhavě svým svěřencům chtělo například zaplatit několik hodin pod vedením učitelů z konzervatoře, ale nepodařilo se to.

Vodrážková by si do budoucna také přála, aby se podařilo zajistit více prostředků na to, aby se soutěž mohla uspořádat ve větším prostoru a trvat třeba dva dny.

Zpěv, hudba a tanec zřejmě zůstanou nadále jedinými disciplínami klání. Vodrážková chtěla, aby se soutěžilo také třeba v recitaci nebo divadelním přednesu, ale děti neměly zájem. "I když na to mají talent, tak se za něj v této oblasti stydí," vysvětlila.

ROMEA/ČTK

V Plzni začal romský festival Wings of Gipsy
Plzeň, 18.9.2007 10:55, (Romea)

2. ročník festivalu romské kultury s poetickým názvem Wings of Gipsy začal právě dnes v západočeské Plzni. Cílem festivalu je oživit plzeňskou kulturu o romskou, která až doposud neměla v západočeské metropoli valné zastoupení.

Slavnostní zahájení se konalo v budově plzeňského Českého rozhlasu, večerní hodiny pak zpestří rokycanská hudební klasika Kale. Festivalové dny jsou rozděleny do několika sekcí. Tou první, která bude až do pátku umístěna právě v budově Českého rozhlasu, je expozice o historii Romů, která je realizována společně s romisty z Muzea romské kultury. V této části festivalu návštěvníci budou moci rovněž navštívit zajímavé workshopy jako je výuka romštiny či tradičních romských tanců. Po tři večery bude místo pro hudební část, v níž se v klubech Šeříkovka a Buena Vista představí Sendreiovci, Filip Gondolán, Le Čhavendar, Funky House Night a další. Hudebním vyvrcholením pak bude páteční koncert, který odstartuje na nádvoří Plzeňského Prazdroje již v 17 hodin. Zde se představí například Gitans, Kale, Antonín a Věra Gondolánovi. Největším lákadlem pro diváky však budou vystoupení formací Gipsy.cz a Buty, které zahájí svá vystoupení od cca 20 hodin.
Vstup na všechny akce je zdarma.

V minulém roce se festival zaměřil na talentované romské děti z romských ghett. Kromě dětských talentů vystoupila před rokem řada renomovaných romských umělců, promítal se film o romském holocaustu a na informačních panelech byla představena činnost brněnského Muzea romské kultury.

Romea

Život původních českých Romů ukáže výstava ve Veletržním paláci

-foto-