|
Všechny naše deníky
-
_AKTUÁLNĚ
(167 článků)
Tipy na zajímavé akce, na právě vydané knížky, na kulturní záležitosti, které můžete využít s celou rodinou.
|
|
|
|
|
-
05. setkání 17. listopadu 2007
(3 články)
Přijaté dítě a jeho romství. Petra Margita Gelbart - moravská Romka žijící v USA, absolventka Harvardu, se na čas vrátila do Čech, aby mohla adoptovat dva černooké cherubínky.
|
|
|
-
08. setkání 28.března 2009
(2 články)
Romský svět, jaký býval dřív. Tentokrát v Muzeu romské kultury v Brně. První ze série tří setkání, připravených speciálně pro nás pracovníky Muzea.
|
-
09. setkání 28.listopadu 2009
(2 články)
Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Romská literatura, pohádky, hádanky a písničky. Druhé ze série setkání v Muzeu romské kultury.
|
-
10.setkání 20. února 2010
(2 články)
Beseda se zajímavými lidmi z romské komunity nám přiblíží pohled samotných Romů na jejich identitu a zkušenosti ze života v dnešní společnosti.
|
-
11.setkání 24.července 2010
(1 článek)
Opět s Margitkou Gelbart
Místo konání: Praha - Palmovka
Téma: Romství všemi smysly
Tvůrčí dílna, kde nebudou chybět písničky, tvořivé ruce, trochu poučení a hlavně legrace...
|
-
12. setkání: Oslava svátku Romů
(1 článek)
Spolu s námi oslaví Mezinárodní den Romů lektorky a pedagožky ze sdružení Romodrom, a hosté Mgr. David Beňák a Mgr. Dana Moree
|
|
-
13a. setkání 27.června 2012
(1 článek)
Dům rodin Smečno. Téma: Romano drom (Romské putování). Lektorky: Petra Margitka Gelbart, Martina Vančáková, Jana Frantíková
|
-
14. pobyt Romano Drom 2013
(1 článek)
Pětidenní setkání rodin, které přijaly romské dítě/děti do náhradní rodinné péče. Dům rodin Smečno. Lektorky: Mgr. Martina Vančáková, Petra Gelbart, MA
|
|
|
|
|
|
-
18. Pobyt Romano Drom 2015
(1 článek)
Tentokrát se sejdeme v Poniklé v Krkonoších. Programem nás opět provedou naše známé lektorky a náhradní maminky romských dětí: Margitka Gelbart PhD. a Mgr. Martina Vančáková.
|
|
-
Filmotéka
(3 články)
Informace o filmech romských autorů, s romskými herci nebo s romskou tematikou, které stojí za shlédnutí
|
-
Jak žít s jinakostí?
(16 článků)
Tipy rodičů romských dětí, užitečné rady, vlastní zkušenosti, zajímavé články apod.
|
-
Letní pobyt 2006
(2 články)
Letní pobyt pro rodiny s romskými dětmi, 5.-12.srpna 2006, chata Webrovka, Voletiny u Trutnova
|
-
Obecné informace
(12 článků)
Informace o projektu Naše romské dítě a ze souvisejících oblastí
|
-
Romská literatura
(17 článků)
Co si přečíst? Tipy, recenze a ukázky z literatury romské a o Romech
|
-
Romské organizace v regionech
(10 článků)
Vyhledejte si romskou organizaci v místě Vašeho bydliště. Prosíme o spolupráci - víte-li o romském sdružení u vás, dejte nám vědět!
|
-
Romské osobnosti
(14 článků)
Profily a medailonky zajímavých romských osobností ze současnosti i z historie
|
-
Romština
(2 články)
Odkazy na výuku romštiny, online kurzy, anotace učebnic...
|
|
-
Vzdělávání, stipendia, školy
(18 článků)
Tipy na školy, kurzy, výhody pro romské děti, zejména pro děti vyrůstající v náhradní rodině, také nabídka dalšího vzdělávání pro rodiče
|
| |
|
[<<Předchozích 270] Poslední články ze všech deníků 271 až 280 z 319 [Dalších 39 >>]
|
| Slovensko - festival romských filmů | _AKTUÁLNĚ |
|
Šestidenní pásmo filmů - nejen o Romech, nejen pro Romy Spišská Nová Ves, 5.9.2007 11:47, (Romea)
Kalo čangalo je název 1. ročníku mezinárodního filmového festivalu, který bude probíhat od 24.do 29.září ve slovenské Spišské Nové Vsi. Maraton filmů je zaštítěn jménem spišského rodáka, etnografa a filmaře Martina Slivka. Ten byl vedle řady dokumentů a filmů znám jako autor cyklu „Deti vetra“, v nichž se věnoval výrazným rysům romské kultury v jednotlivých státech Evropy.
Během šesti odpolední a večerů zhlédnou návštěvníci celkem 16 dokumentů a celovečerních filmů. Drtivá většina z nich se různým způsobem zabývá romskou menšinou. V odpoledních hodinách budou promítnuty krátké dokumenty, upozorněme na snímek z roku 1990 nazvaný Slávia svadbu pojednávající o tradici romských svateb, jenž bude promítnut v první festivalový den. Kúzelnický klobúk je poetickým portrétem romského básnika Dezidera Bangu. Diváci ho uvidí 25.9. Následující den přijdou na řadu srbské snímky. První s titulem Tu býva život se věnuje romským dětem. Neviditelný dům je pak stylizovanou poetickou reflexí na téma bydlení. Ve čtvrtek se svého uvedení dočká například dokument Péče o dítě. Zachycuje čekání mladých romských manželů na svého prvního potomka. Pátek 28.9. se ponese ve znamení českých filmů. Snímek Chci bejt černej je filmovou úvahou o tom, proč a jak mohou majoritu inspirovat tradiční hodnoty Romů. Slepý romský muzikant se stal objektem dalšího dokumentu nazvaného jednoduše Vojta. Vypráví o úsilí handikepovaného Roma žít normální život. Obdobným tématem se bude zabývat i sobotní dokument Márinka. Ústředním bodem posledního z dokumentů s titulem O Soni a její rodině bude rovněž žena, patnáctinásobná matka z Rudňan. Za každým pásmem dokumentárních filmů bude následovat debata za účasti autorů snímků a odborníků.
Celovečerní filmy budou v prvním ročníku věnovány profilu francouzského režiséra Tonyho Gatlifa. Kdo neviděl legendární dílo Gadjo dilo, Swing a z novějších Exil a Transylvánii, či rád opakovaně nahlíží pod filmařskou pokličku tohoto tvůrce, bude mít jedinečnou možnost ve festivalové dny vždy od 19 hodin. První z večerů však bude patřit životopisnému filmu Martin Slivka: „muž, který sázel stromy“.
Součástí festivalu bude Romský filmový ateliér, v kterém bude každoročně pod odborným vedením působit asi desítka mladých dokumentaristů. „Chtěli jsme nejen uctít celoživotní práci a významné filmařské dílo spišského rodáka, ale i zdůraznit potřebu hledat a formovat mezi mladými lidmi takové tvůrčí charaktery, jakým disponoval Martin Slivka,“ uvedli organizátoři festivalu v průvodním materiálu k festivalu. Festival bude proto udělovat každým rokem památnou cenu, kovovou plastiku, Kalo čangalo. Letos se jejím držitelem in memoriam stane právě Martin Slivka.
Festival organizuje Katedra romské kultury Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře.
Romea
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 5.9.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Studentům OU, SOŠ a SŠ 07/08 ! | _AKTUÁLNĚ |
|
| MŠMT vypisuje další kolo pro finanční podporu romských žáků a studentů - včetně těch z náhradních rodin! Programy „Podpora romských žáků středních škol" i „Program na podporu integrace romské komunity" budou rozšířeny na celý rok 2007 Praha, 10.8.2007 13:10, (MŠMT/ROMEA)
Programy „Podpora romských žáků středních škol" i „Program na podporu integrace romské komunity" jsou vyhlašovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a jejich cílem je podpořit aktivity právnických osob ve prospěch uvedených cílových skupin, podpora rozvoje jejich kulturních aktivit, podpora vzdělávání a multikulturní výchovy, podpora integrace romské komunity, předcházení xenofobii a intoleranci.
Praha, 09.08.07 - V roce 2007 se v rozpočtu kapitoly MŠMT na program podpory integrace romské komunity počítá s částkou 25 mil. Kč, která sestává z finančních prostředků na program „Podpora romských žáků středních škol" ve výši 10 mil. Kč a na „Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2007" ve výši 15 mil. Kč.
„Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2007" je tematicky zaměřen na vzdělávací aktivity pro děti z romských komunit, jejich rodiče a pedagogy od předškolního vzdělávání přes vzdělávání na základních školách, úspěšný přechod těchto dětí do středního vzdělávání a volbu povolání, na volnočasové aktivity dětí, školní přípravu a výzkum či monitoring situace ve vzdělávání dětí, žáků a studentů. V rámci první výzvy nebyly prostředky vyčerpány, a proto se vyhlašuje k podávání projektů v rámci Programu výzva druhá, a to za stejných podmínek jako výzva první. Na poskytnutí dotace v rámci druhé výzvy jsou k dispozici finanční prostředky ve výši 5 189 000,- Kč.
Program „Podpora romských žáků středních škol" je zaměřen na podporu vzdělávání romských žáků nebo studentů, jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středním nebo vyšším odborným vzděláváním značné potíže. Pro uvedený program byly vyčleněny na rok 2007 finanční prostředky ve výši 10 mil. Kč, z toho bylo rozděleno pro období leden - červen 5 929 000,- Kč. Zbývající částka bude navíc zvýšena o finanční prostředky, které nebyly školami vyčerpány a které jsou postupně vraceny. Vyhlašuje se proto druhá část programu na období září - prosinec 2007, a to za stejných podmínek jako část první.
Více informací k uvedeným programům naleznete na webových stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz).
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 14.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Výstava fotografií v Plzni | _AKTUÁLNĚ |
|
| V měsíci srpnu probíhá v Plzni výstava fotografií Lukáše Houdka, studenta Romistiky na FFUK.
Dne 2. srpna 2007 se od 17. hodin v plzeňské Galerii Bílé nároží uskuteční
vernisáž výstavy dokumentárních fotografií Lukáše Houdka z romského
prostředí s názvem NEviditelní. Výstava potrvá od 2. do 31. srpna.
Jedná se o soubor čtyřiceti snímků pořízených během cest autora po romských
ghettech a osadách v několika zemích Evropy. Autor ukazuje Romy takové, jací
se mu jeví na základě jeho osobních zkušeností a několikaletého zájmu o
romskou problematiku. Součástí výstavy bude i audioinstalace, která by měla
návštěvníkům zprostředkovat nahlédnutí do víru života romské osady.
Lukáš Houdek je studentem 3. ročníku romistiky na FFUK v Praze. V červnu
roku 2006 uvedl putovní autorskou výstavu HELLO PAKISTAN, která zachycovala
osudy Paksitánských dětí a jejich rodin, které byly zahrnuty do programu
humanitární pomoci MVČR Pákistánu (MEDEVAC) po zemětřesení v roce 2005. V
současné době se věnuje zpracovávání tématu stárnoucích homosexuálů v české
společnosti, nebo projektu United peoples of London, který je koláží
klasických fotografií rozmanitých obyvatel této metropole s fotografiemi
cestujících londýnského metra pořízené mobilním telefonem.
Výstavu NEviditelní finančně podpořilo Statutární město Plzeň a jejím
organizátorem je občanské sdružení Ponton.
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 13.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
|
Výstava v Muzeu romské kultury v Brně
23. 2.–6. 9. 2007 vernisáž 22. 2. 2007, 16:30 hod. Poetické obrazy nedávno zesnulé maďarské romské insitní výtvarnice
Jolán Oláhová (1932–2005 Salgótarján) patřila k předním romským insitním umělcům v Maďarsku. Malovala příběhy spjaté s existencí její rodiny i romského společenství. V baladických interpretacích těchto vztahů často dominuje smutek, osamělost a bolest, na druhé straně je však její úhel pohledu radostně oduševnělý a lyrický. Symbolickými proměnami se vyznačuje svět přírody, který autorka přetváří na svět fantazie. Olejomalby po formální stránce zaujmou výtvarným instinktem pro tvar, lehkost práce se štětcem a čistými, zářivými barvami. Pro autorku jsou typické tvarové deformace, negování anatomie a používání významové perspektivy.
Katarína Čierna, kurátorka sbírky insitního umění, SGN Bratislava
 | |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 12.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Výstava romských tradičních řemesel | _AKTUÁLNĚ |
|
Výstava v Muzeu romské kultury v Brně
| ŘEMESLA NAŠICH PŘEDKŮ / SIKHĽARĎI BUŤI - SOMNAKUŇI BUŤI |
|
Výstava o tradičních romských řemeslech. Vernisáž 19. 5. 2007, 16:30 Výstava potrvá do 18. 11. 2007.
Široký sortiment košíků, kotlů, kleští, koryt a motyk pro kutily i profesionály! Exkluzivně v Muzeu romské kultury!
Výstava prezentuje tradiční romská řemesla a zaměstnání a jejich současné modifikace. Představí vybrané druhy řemesel, která si Romové do Evropy přinesli ze své indické pravlasti a kterými se do nedávné doby živili nebo se jimi stále živí. Jedná se především o tzv. kovozpracující řemesla (kovářství, kotlářství, zvonkářství). Romové tradičně zpracovávají také přírodní materiály, především vrbové či březové proutí, dřevo i hlínu. Romové dodnes udržují a především rozvíjejí tradiční řemesla. Svoje znalosti předávají svým dětem a dodnes je učí, že „sikhľarďi buťi – somnakuňi buťi“ – naučená práce je zlatá práce.  | |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 12.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
|
Zajímavý projekt ze SlovenskaDeti z Divých makov sa ocitnú v kampani na odbúravanie predsudkov voči Rómom2. 8. 2007 BRATISLAVA [RPA / Econnect]
 -Foto Divé maky: Talentové skúšky- Program Divé maky určený pre talentované rómske deti zo sociálne slabšieho prostredia úspešne funguje už skoro dva roky. V školskom roku 2006/2007 bolo do programu zapojených 36 detí z Nitrianskeho, Banskobystrického a Prešovského kraja, ktoré prostredníctvom darcov môžu rozvíjať svoj talent v podporovaných aktivitách.
„Máme za sebou pilotnú fázu programu a s hrdosťou môžem konštatovať, že program sa osvedčil najmä vďaka pomoci, ktorá je transparentná a konkrétna. Mnohé z detí dostali šancu na svoj osobnostný rozvoj, pričom ich pokrok je evidentný. Program sme sa preto rozhodli rozšíriť na celé Slovensko,“ povedala súčasná programová riaditeľka Divých makov Barbora Kohútiková.
Okrem detí ktoré boli podporované už tento školský rok obohatí program Divé maky od školského roka 2007/2008 ďalších 22 nových rómskych talentov – spevákov, nadaných žiakov, športovcov, či výtvarníkov. Všetky vybrané deti absolvovali psychologické testy a talentové skúšky vo Zvolene a v Košiciach. Nasledovala návšteva rodín detí, kde odborný tím Divých makov skúmal ich sociálne a rodinné prostredie. Profily a rozpočty všetkých detí, čakajúce na darcovskú podporu budú od začiatku augusta súčasťou stránky www.divemaky.sk.
Jedným z cieľov programu je aj odbúravanie predsudkov voči rómskej komunite a pozitívne formovanie verejnej mienky voči Rómom. Preto administrátor programu Pro Donum – spoločnosť pre rozvoj filantropie v spolupráci s generálnym partnerom, partnermi, reklamnými a mediálnymi partnermi rozbieha od augusta zbierkovú kampaň. Hlavným posolstvom programu je „dať životnú šancu rómskym talentom.“ Verejnosť môže od 1. augusta do konca septembra zaslaním darcovskej sms správy na číslo 806 v sieti Orange Slovensko podporiť program symbolickou čiastkou 30,-Sk.
Pre deti zapojené do programu sa od 6. do 10. augusta uskutoční na zámku v Topoľčiankach Letná akadémia. Počas augustového týždňa sa budú rozvoju talentu detí intenzívne venovať špičkoví pedagógovia, hudobníci a umelci. Posledný deň pobytu – 10 augusta pozývame darcov, rodičov detí a novinárov na Deň otvorených dverí, kde deti predstavia čo za rok tvrdej práce dosiahli. Pre niektoré deti to bude možnosť prvý krát spoznať svojho darcu, rodičia uvidia čo sa ich deti počas akadémie naučili a novinári môžu bližšie spoznať budúce hviezdy.
Čo sú “Divé maky”?
Divé maky sú program individuálneho darcovstva, kde sa z darcu stáva „adoptívny rodič“ rómskeho dieťaťa, jednoduchá forma podpory, ktorá umožňuje transparentné nakladanie s peniazmi a ich efektívne využívanie. Podstatou je finančná podpora detí na diaľku, kde darca daruje určitú sumu konkrétnemu dieťaťu na podporu jeho štúdia a rozvoja talentu. Program preferuje dlhodobú podporu minimálne na 1 rok.
Hlavná myšlienka darcovského programu Divé maky sa zrodila v hlave autorky už pred rokom s úmyslom vypracovať vhodný systém podpory a rozvoja talentovaných detí z rómskych rodín. Program ponúka riešenia na zlepšenie budúcnosti talentovaným deťom z chudobných rómskych rodín, ktorých rodičia si nemôžu dovoliť podporovať ich záľuby a poskytnúť im kvalitné vzdelanie. Je to inovatívny a na Slovensku pilotný program, ktorý je inšpirovaný skúsenosťami zo zahraničia, kde podobný systém funguje už niekoľko rokov. Program má snahu o nabúranie spoločenských predsudkov voči rómskej komunite a podporu základných práv dieťaťa na vzdelanie a plnohodnotný život.
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 11.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
|
Skupina Gipsy.cz chce motivovat mladé Romy k úspěchu30. 7. 2007 PRAHA [Radio Praha / Econnect]
 -Foto Gipsy.cz: Předávání cen Anděl- Členové úspěšné hudební skupiny Gipsy.cz chtějí svým příkladem motivovat mladé Romy k dosažení vzdělání a uplatnění na trhu práce. "Když jsem dokázal být úspěšný já, může to dokázat kdokoli z romské komunity. Rozhodli jsme se proto oslovit Romy a napomoci k řešení jejich neuspokojivé situace," řekl frontman Gipsy.cz, rapper Radoslav Banga při pondělním setkání s romskými aktivisty a ministryní Džamilou Stehlíkovou v Chomutově.
Hudebníci chtějí upozornit i na problematiku rovných šancí. Zástupci minoritních skupin, tedy například Romů, zdravotně postižených, sexuálních menšin či seniorů Bangu nominovali na ambasadora Evropského roku rovných příležitostí pro všechny.
"Od roku 1989 se v romské problematice příliš nezlepšilo. Nejsem politik, ale obyčejný člověk a hudebník. Jako takový se budu všemožně snažit o to, aby důstojnost, respekt, tolerance a morálka nebyla jen prázdnými slovy," uvedl Banga.
Stehlíková nominaci Bangy přivítala. "Potřebu tolerance a úcty k lidské důstojnosti bude sdělovat prostřednictvím bezprostřední formy umění, jakou je hudba. Existuje velká šance, že Gipsy.cz. osloví velkou část romské komunity, také ale majoritní společnost," podotkla.
Romský rapper Radoslav „Gipsy“ Banga se v novém projektu spojil s elitou romských spoluhráčů v čele s houslistou Vojtou Lavičkou a s nonšalantností a elegancí legendárních cikánských kapelníků mixuje výbušnou směs rapu, romské muziky, funky etna či popu, která kromě potřebné míry zdravé agresivity nepostrádá humor, nadhled a ironii. Talent Gipsyho ocenila i odborná veřejnost ve dvou nominacích na prestižní ceny, včetně Anděla, české obdoby Grammy.
Evropský rok rovných příležitostí pro všechny byl zahájen prvním Summitem rovnosti 30. a 31. ledna 2007 v Berlíně. Rok rovných příležitostí má za cíl zvýšit povědomí občanů Evropské unie o jejich právech na rovnoprávné zacházení a život bez diskriminace. Kampaň také zahájí velkou diskuzi o výhodách rozmanitosti jak pro jednotlivce, tak pro celé evropské společenství.
Aktivity, které během roku 2007 proběhnou, směřují k odstranění diskriminace, kterou někteří jedinci zakoušejí kvůli svému pohlaví, rasovému nebo etnickému původu, náboženskému vyznání, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci. |
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 11.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| O romském jazyce I. | Obecné informace |
|
| Romština je krásný, starobylý a košatý jazyk. Naše děti by o něm měly vědět alespoň základní informace. Romský jazyk
Od prvního okamžiku, kdy se koncem osmnáctého století zjistilo, že romština je podobná sanskrtu, zkoumají lingvisté, filologové a indologové nejrůznější dimenze tohoto indického jazyka, vzdáleného více než tisíc let a více než osm tisíc kilometrů od své pravlasti. Donedávna byl zájem o romštinu víceméně akademický.
Lingvisté se na prvním místě snažili určit, do které skupiny indických jazyků romština patří. Dnes je obecně uznávaná teorie Ralpha Turnera (1927), který prokázal, že starší vrstva romštiny má charakter středoindických jazyků, zatímco severozápadní indické jazyky ovlivnily vrstvu novější.
V lexice jsou významné shody například s hindštinou nebo pandžábštinou; marvárština (jeden
z dialektů, jimiž se hovoří v Rádžasthánu) je romštině bližší i fonetikou. Pro zajímavost uvedu několik příkladů. Slova před lomítkem jsou romská, za lomítkem hindská nebo marvárská (označná m.): bal/bál – vlas, nakh/ nák – nos, kan/kán – ucho, muj/munh – ústa, dand/dant – zub, gav/ganv – vesnice, dar/dar – strach, ladž/ládž – hanba, dori/dorí – šňůrka; kalo,kali/kálo (m.), káli – černý, černá; baro, baribaro (m), bari – velký, velká; lolo/lál – červený, učo/unčo (m) – vysoký; miro, miri/mero (m), meri – můj, moje, tiro, tiri/tero (m.), teri – tvůj, tvoje; dža!/džä! – jdi!, šun/šun (m) – poslyš; dikh!/dekh! – podívej se!, džan!/džan! – věz, phir!/phir! – choď, ma dara!/mat dar! – neboj se; jekh/ek – jeden, duj/do – dva, deš/das – deset, biš/biš (m) – dvacet, atd.
Akademický zájem o romštinu ve vztahu k jiným indickým jazykům není samoúčelný. Může alespoň trochu objasnit „indickou historii“ Romů, pro kterou nemáme přímé písemné prameny. Romština totiž konzervuje některé jevy, které se nenacházejí ani v jazyce starých indických písemných památek ani v soudobých literárních jazycích. Romština je tedy živým dokladem jistého vývojového stadia v indických jazycích, které patrně jinde není zachycené. Dalšími srovnávacími výzkumy – a to nejen romštiny a známých literárních indických jazyků, nýbrž romštiny a nejrůznějších vědecky nezpracovaných indických dialektů, by bylo možné přesněji určit, v které době asi Romové opouštěli Indii.
Na své pouti do Evropy se Romové dostávali do různých jazykových prostředí, a tak romština – jako každý jiný jazyk na světě – přijímala nové výrazy, nové jazykové vlivy. Neexistuje snad žádný jazyk na světě, který by byl dokonale „čistý“ v tom smyslu, že by neobsahoval slova přejatá z jazyků jiných. Vědí Češi například, že chodí v perských papučích (pá-póš – nožní pokrývka) a v perském pyžamu (pá-e-džáme – oblek na nohy), že šroubují německý šroub německým šroubovákem, nosí latinskou košili, jedí turecké višně, dýchají Jungmannův vzduch dovezený z Ruska (vozduch), atd.? Podobně přejímá i romština.
Zatímco mnoho romských dialektů sdílí stejné řecké etymony, liší se „výpůjčkami“ nejnovějšími: tam, co Chorachane Roma („turečtí“ – muslimští Romové) řeknou dunja – arabsko-staroturecké „svět“, řeknou jiné skupiny világo (z maďarštiny), luma (z rumuštiny), svetos (ze slovenštiny) a podobně.
Odborníci se shodují, že různé romské džátí (příbuzensko-profesní skupiny) hovořily už na půdě Indie poněkud odlišnými i když velice podobnými dialekty. K této tzv. „primární diferenciaci“ přibyla pak rozlišení sekundární, a to podle nestejných vlivů nestejných jazykových prostředí, v nichž jednotlivé romské džátí neboli subetnické skupiny žily.
Na našem území žijí vedle sebe čtyři hlavní „romštiny“: tzv. slovenská, maďarská, olašská a jazyk Sintů. Nejrozšířenější je romština slovenská, která má dvě hlavní varianty: východoslovenskou a západoslovenskou. Maďarských Romů není málo, avšak mnozí se jazykově asimilovali. Přitom si maďarská romština zachovala mnoho archaických rysů. Olašských Romů je méně než slovenských nebo maďarských, avšak svůj jazyk si uchovávají živý tím, že jím běžně hovoří příslušníci všech generací. Romů-Sintů není mnoho, většina byla vyvražděna za druhé světové války. Mimo jiné i tragická genocidní zkušenost z nacistického Německa přispěla k tomu, že Sintové svůj jazyk neprozrazují „gádžům“ – Neromům. Nacistická antropoložka Eva Justin, zvaná Loľi čhaj (rudá, zrzavá romská dívka), byla totiž díky svým znalostem sintštiny přijímaná komunitou Sintů jako „jejich člověk“, čehož zneužila k tomu, že své „přátele“ odsuzovala svými pseudovýzkumy do koncentračních táborů na smrt.
Dorozumí se mluvčí jednotlivých „romštin“ mezi sebou? Dorozumí se asi tak jako Čech se Slovákem, Čech s Polákem, se Srbem, Chorvatem, eventuálně Rusem. Záleží nejen na „podobnosti“ různých dialektů, ale na komunikační zkušenosti mluvčích a také na jejich ochotě a schopnosti se dorozumět.
Od doby, kdy byl na prvním mezinárodním kongresu Romů v dubnu 1971 v Londýně ustaven Mezinárodní svaz Romů (dnes International Romani Union), se pravidelně setkávají romští reprezentanti z celého světa, aby řešili své politické, kulturní i jazykové problémy. Příslušníci různých subetnických skupin, tedy mluvčí různých romských dialektů se dorozumívají v podstatě jenom romsky, protože jejich „druhé jazyky“ jsou odlišné. Počet takovýchto setkání roste úměrně s intenzitou etnoemancipačního úsilí Romů, které je mimo jiné i nejadekvátnější reakcí na agresivní rasismus posledních let. Na mezinárodních kongresech, festivalech a setkáních Romů se ukazuje, že romština – i jako soubor odlišných dialektů – může uspokojivě plnit dorozumívací funkci. S komunikací mají potíže představitelé těch skupin, které se v minulosti asimilovaly, a pochopitelně vůbec všichni Romové, kteří romsky nedovedou.
K asimilovaným skupinám patří španělští Kale, finští Kale, angličtí Romaničel, rumunští vatraši, skupiny romských hudebníků v Maďarsku a další. Mnoho romských politiků a kulturních činitelů (Peter Mercer z Anglie, Nicolás Jiménez ze Španělska, Dr. Nicolae Gheorghe z Rumunska, slavný spisovatel Menyért Lakatoš z Maďarska a další) se začíná znovu učit svému původnímu etnickému jazyku, případně ve svých zemích organizuje jeho výuku na širší bázi.
Milena Hübschmannová: Romaňi čhib – romština: Několik základních informací o romském jazyku (publikováno In: Bulletin Muzea romské kultury č. 4/1995)
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 11.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| O romském jazyce II. | Obecné informace |
|
| - pokračování - Zatímco lingvisté se nadchávají zajímavostmi romštiny více než dvě století, ve veřejnosti přežívá ignorantní a přezíravý názor na romštinu jako na „hantýrku“. Udivuje otázka často kladená i vzdělanými lidmi: „Má cikánština vůbec gramatiku?“
Jazyk bez gramatiky neexistuje. Uvedeme alespoň hlavní gramatické kategorie romštiny: jedenáct slovních druhů (včetně členu), jmený rod (maskulinum, feminimum – podobně jako v hindštině), číslo (sg., pl.), čtyři slovesné časy jsou: presens, perfectum, imperfectum, futurum; Romština má také bohatý onomaziologický (pojmenovánítvorný) systém, jímž může tvoři nové výrazy.
Oficiální asimilátorská politika, která trvala v podstatě až do roku 1989, ignorantní postoje vůči romštině vlastně podporovala. Dnes už mají Romové nejen u nás, ale i jinde ve světě oficiální možnost svůj jazyk rozvíjet a užívat v různých společenských funkcích. To je ovšem úkol obtížný a dlouhodobý. K jeho splnění nestačí jen bohatství tradiční romštiny, jakou mluvili čirlatune, čačikane Roma (dávní, opravdoví Romové), romštiny plné šukar lava (krásných slov) tradičních písní a pohádek, romštiny s efektivním onomaziologickým systémem schopným ji průběžně obohacovat o nová slova. Je k tomu zapotřebí společenské vůle, společenského úsilí, odvahy k pokusům a omylům při užívání romštiny ve funkcích, v nichž zatím neměla příležitost se uplatnit, je k tomu potřeba i odborníků zejména z řad Romů samých, kteří rozvoj romštiny budou citlivě usměrňovat.
Tato vůle se zatím projevuje v romských příspěvcích na stránkách romského tisku (především v časopise romistických studií Romano džaniben), v několika romských literárních publikacích, v tom, že se romština od roku 1991 vyučuje jako univerzitní obor na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. A přibývají i romští lingvisté. Zatímco na první mezinárodní lingvistické konferenci věnované romštině v Hamburku 1993 byl přítomen pouze jeden romský lingvista (Prof. Ian Hancock z Texasské university v Austinu, USA), na druhé podobné konferenci v Amsterodamu 1994 vystoupilo se svými příspěvky pět romských lingvistů a filologů – a stejný počet referátů byl přednesen v romštině.
Podobnými peripetiemi, jakými prochází romština, musel projít snad každý jazyk na světě: některý v dávné minulosti, některý nedávno, a jsou jazyky, které si způsob, jak plnit nové společenské funkce a projevovat se v nocých formách, hledají dnes. Záleží na prvním místě na Romech, jak toto obtížné údobí zvládnou. Ale nejen na Romech. Na mezinárodní konferenci o jazycích etnických minorit, zorganizované Laplandskou universitou v Rovaniemi (Finsko) v roce 1991 byl v závěru vyjádřen názor, že jazyk, byť vytvořen jednou etnickou skupinou, se jakožto uchovatel kulturních hodnot stává součástí kultury celosvětové. A tak k uchování jazyků, pokud si je jejich mluvčí budou chtít uchovat, mají kulturní povinnost přispět i národy ostatní. Tato povinnost je pak zvýrazněna etickým imperativem pro ta majoritní společenství, která znemožňovala etnickým minoritám důstojnou humánní existenci, která derogovala a potlačovala jejich kulturu a jazyk.
A tak nakonec si můžeme přát s Angelou Žigovou:
„Mi del o Del, kaj te barol the barvaľol amari romaňi čhib, so lakere šukar lava kovľaren o jilo u lakere goďaver lava phundraven e goďi. Mi lakere gule lava ačhaven bachtalo drom maškar o manuša“.
„Dej bože, aby se rozvíjela a vzkvétala naše romská řeč, jejíž krásná slova obměkčují srdce, jejíž moudrá slova otevírají rozum. Ať její sladká slova zbudují cestu štěstí mezi lidmi“.
Milena Hübschmannová: Romaňi čhib – romština: Několik základních informací o romském jazyku (publikováno In: Bulletin Muzea romské kultury č. 4/1995)
|
| Více ... |
| Vložil: Romčátka dne 11.8.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
| Objednejte si romskou panenku | _AKTUÁLNĚ |
|
Minulý týden pořádalo občanské sdružení Berkat Refufest, na němž se mimo jiné prodávala řada rukodělných výrobků z mnoha zemí (např. Afghanistán, Gruzie, Čečensko, a další).Výrobky pocházejí od tamních žen, některé z žen již jako uprchlice přebývají v České republice. Berkat pro ně zřídilo v domovských zemích i zde u nás dílny, kde mohou tyto krásné a originální věci vznikat. A k věci: já jsem si na zmíněném festivalu zakoupila ručně šitou panenku ztělesňující romskou tanečnici, autorkou byla paní z Gruzie. Peníze z výrobků putují přímo těnto ženám. Napadlo mě, že by možná více z vás mohl chtít mít takovou romskou panenku doma, zvlášť když tím přispěje na dobrou věc. Byl-li by zájem, je předdohodnuté s koordinátorkou kurzu šití, že by udělaly panenky na zakázku. Pokud máte o panenku zájem, prosím pište na mail Radky Steklé, která ji pro Vás objedná: radka.stekla@seznam.cz |
| Více ... |
| Vložil: Marti+Maty+Niki+Teri+Vojta dne 21.7.2007 | | Bez komentářů | Přidej komentář |  |
|
|
[<<Předchozích 270] Poslední články ze všech deníků 271 až 280 z 319 [Dalších 39 >>] |
|