Všechny naše deníky

Úvodní Ráj na zemi obsahuje známý mýtus o Pánu Bohu, který prvního člověka nedopekl (běloch), druhého připálil (černoch) a teprve třetí byl pěkně dozlatova (Rom). Demeter ovšem v rámci fair play přihazuje ještě čtvrtého homunkula – Asiata, jemuž déšť uhasil oheň v peci, a on proto „celý zežloutl“. Kromě toho je verze legendy o stvoření Romů pouhým prologem k eposu, který sleduje jejich osudy v boží zahrádce. Romové nedodrží slib a zahrádku poničí ve válečném tažení. Stávají se věčnými štvanci a o svůj ráj na zemi přicházejí. „Už tolik nebreč,“ chlácholí Bůh prvního Roma, když spolu sledují tu spoušť; Rom zařve, způsobí zemětřesení a zahrádka navěky zapadá sněhem.

V celé sbírce hrdinové často a dobře jedí, aby neztratili sílu, vysvětlují, proč rozumějí cizím jazykům, a vesměs mají snahu odůvodňovat své jednání. Kauzálním zákonitostem je přikládána stejná důležitost jako kouzelným vlastnostem magických předmětů. Rozostření hranice mezi světem kouzel a přísnou logikou všedního dne činí tyto pohádkové povídky neodolatelně zvláštními. Nehledě na to, že většina čertů je v jádru dobrá, zatímco z většiny venkovských kněží se nakonec vyklubou převlečení čerti.

Nabízí se otázka, proč se dospělý muž, který se celá 90. léta živil jako reportér a zaujal povídkovým triptychem Mrtví mezi námi, obrací k dětskému žánru. Předně romské pohádkářství odedávna bylo určeno dospělým a zahrnovalo celou sumu zkušenosti a moudrosti lidu bez písemného dědictví. A zadruhé, když autor pátral po romských pohádkách, narazil jen na ohlasovou tvorbu z pera českých autorů, jež mu věčným omíláním kočování, zpívání a tancování připadala nejapná. Rájem na zemi skládá hold tradici romské ústní slovesnosti, jakož i dědovi Biňáčovi, který ho v Dlhém nad Cirochou vychoval a formoval jeho autorské vidění. Je to sice říše pohádek, ale svým přesahem má co nabídnout i čtenáři seriózní literatury.

Tíže identity aneb jak přežít své romství
Praha, 13.3.2012 13:23, (Romano voďi)

Při poslechu poslední desky Gipsy.cz Desperado (2011) člověka napadá, že kariéra Radka Bangy opsala zajímavý oblouk. Od ryze hiphopových začátků s formací Syndrom Snopp přes několik hledačských alb, kde experimentoval s angličtinou nebo r’n’b, se v roce 2006 vyšvihnul s deskou Romano hip-hop, která odstartovala výsostně romskou a velice občanskou etapu jeho života. O šest let později je ale po romské agendě veta a Banga to komentuje: „Kdybych se měl vrátit v čase, nikdy bych se neangažoval v politice. (…) Z hlediska hudebníka to byla chyba, skoro sebevražda. Zapadli jsme tím mezi takzvané aktivisty a zavřeli si spoustu dveří, které už bohužel nikdy neotevřeme."

Stáhněte si v PDF metodickou příručku právě vydanou sdružením ROMEA. Má název "Druhá směna - jak využívat literaturu a dějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ". Najdete v ní jak výkladové texty osvětlující různé historické události a medailony romských spisovatelů, tak jejich literární díla nebo celou sadu aktivit ušitých přímo na míru různým typům škol. Autoři výkladových textů jsou: Helena Sadílková a Milada Závodská, metodiku vytvořily Marie Pavlovská, Vladimíra Neužilová a Jitká Kalová. Spoluautory a editory jsou Radka Steklá a Lukáš Houdek.

Publikace vychází v nákladu 4200 kusů a bude zdarma distribuována do více než 3.800 základních škol a víceletých gymnázií.

Publikaci s zdarma můžete do svého počítače nebo elektronických čteček stáhnout na adrese: http://www.romanovodori.cz/ucebnice/

Středisko náhradní rodinné péče vydává metodickou příručku pro učitele Dítě v náhradní rodině potřebuje vaši pomoc. Příručka obsahuje také metodické listy a můžete si ji stáhnout ve formátu .pdf na adrese www.nahradnirodina.cz, případně objednat na adrese Středisko NRP, Jelení 91, Praha 1.

Politický bulvár Parlamentní listy (PL) přinesl ve čtvrtek 9. února zprávu o tom, že v Ústí nad Labem vzniká Evropská romská strana (ERS), která byla okradena svým pokladníkem z Prahy. Ten podle PL čtrnáct dnů před tím sbíral v Ústí podpisy pro tuto novou politickou stranu a „od budoucích členů vybíral stokorunu na členskou legitimaci.“ A na ustavující sněm se již prý nedostavil. PL zveřejnily zprávu pod tímto titulkem: Romové založili stranu a už mají problém: Zmizel jim pokladník i s penězi.

Server ParlamentníListy.cz dnes dementoval zprávu o Evropské romské straně (ERS), kterou měl při jejím zakládání okrást pokladník. Celá zpráva byla vymyšlená. Autorem zprávy byl navíc bývalý lídr Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Václav Prokůpek. Redakce serveru s ním ukončila veškerou spolupráci. Na nepravdivost zprávy upozornil server Romea.cz. Některá média nepravdivou zprávu bez ověření převzala.

"Autor inkriminovaného článku, dnes již bývalý spolupracovník ParlamentníchListů.cz Václav Prokůpek, vedení redakce opakovaně ujišťoval, že z akce jsou pořízeny jak audio, tak fotografické záznamy. Tato slova exredaktor Prokůpek opakoval ještě v úterý večer," uvádí server Parlamentnílisty.cz.

"I přesto, že zpočátku ParlamentníListy.cz slovům redaktora, který byl bezproblémově odzkoušen na několika materiálech, věřily, po informacích zejména ze strany Patrika Bangy a Františka Kostlána, stejně jako vlastní cestou, došla redakce k závěru, že materiál byl vylhaný a autor si téměř vše vymyslel," pokračuje server Parlamentnílisty.cz a dodává: "ParlamentníListy.cz děkují především Patriku Bangovi za upozornění na tuto politováníhodnou záležitost. ParlamentníListy.cz se zároveň omlouvají všem dotčeným osobám a čtenářům."

Vymyšlený článek, který převzaly bez ověření i velké zpravodajské servery, např. iDnes.cz, TN.cz, Týden.cz, Deník.cz atd., se stal senzací internetu. Sdílely ho tisícovky lidí, v diskuzích se objevila řada rasistických protiromských názorů.

Na jasný přešlap reagoval zatím pouze server iDNES.cz, který zveřejnil blog Patrika Bangy, spolupracovníka serveru Romea.cz, v rubrice zprávy. Navíc dnes server zveřejnil i omluvu. "Velmi nás mrzí, že jsme naše čtenáře uvedli v omyl a neodhalili jsme tuto dezinformaci dříve. Od této chvíle bude mít monitorování cizích médií přísnější pravidla, aby se toto už nikdy nemohlo opakovat," řekl šéfredaktor Michal Hanák.

Server TÝDEN.CZ v úterý v noci potichu vymyšlený článek stáhl a dnes zveřejnil na titulní stránce nový článek, kde vše podle informací, které zjistil server Romea.cz, uvádí na pravou míru.

Senátor Jaromír Štětina vyzval představitele Parlamentu ČR, aby se veřejně distancovali od serveru ParlamentníListy.cz, který s touto institucí nemá nic společného.

[zdroj: romea.cz]

První ze série krátkých videí, z nichž se dozvíte základní informace o romštině i pár nejdůležitějších slovíček a frází.

První díl najdete zde.

Romština je indoevropský jazyk.

Má dva rody - mužský a ženský. Jsou vyjádřeny členy:
o - člen pro mužský rod, například "o Del" - Bůh
e - člen pro ženský rod, například "e daj" - matka

Podobně jako v angličtině "to", k vyjádření infinitivu se používá částice "te":
te kerel - pracovat
te čumidel - políbit

Romština má 8 pádů (čeština má 7) a používají se poněkud odlišně než ty české.

V přepisu romštiny neexistuje ypsilon, nemusíme se tedy učit žádná romská vyjmenovaná slova.

lačho - dobrý
ďives - den
Rom, Romňi, Roma - Rom, Romka, Romové
Romale! - oslovení: Romové!
manuš, manušňi, manuša - člověk, člověk-žena ("člověčice"), lidé
manušale! - oslovení: lidé!

Lačho ďives, Romale! - Dobrý den, Romové!
Lačho ďives, manušale! - Dobrý den, lidi!

Další díl najdete zde.

Romština má mnoho různých nářečí, Romové z různých zemí si vzájemně rozumí více nebo méně, podobně jako třeba Slované (Češi, Slováci, Poláci, Srbové...).

V Anglii už Romové nemluví romsky, ale anglicky s použitím některých romských slov.

Přísloví:
Keci čhib, ajci manuš. - Kolik řečí (znáš), tolikrát (jsi) člověkem.

V ČR žijí převážně tzv. Slovenští Romové, kteří před příchodem do Česka v druhé polovině 20. století žili několik staletí usedle na Slovensku. Kromě nich žijí v ČR také Olaští Romové. Obě skupiny se od sebe liší jak jazykem (tato nářečí jsou poměrně odlišná), tak i tradicemi.

Romové nikdy neměli vlastní stát ani vlastní školy, romština donedávna neměla svou psanou podobu. Závazná pravidla získala až v sedmdesátých letech. Psaná podoba romštiny je jednoduchá, většinou se píše tak, jak se říká, nerozlišuje I/Y. V romštině neexistuje Ř.

Má ale některé hlásky navíc:
vedle "obyčejného" č, k, p, t, existuje také přídechové - čh, kh, ph, th
dále dvojhlásky dz, dž
a měkké ľ (jako ve slovenštině)

Výslovnost je velmi důležitá, protože rozlišuje význam:

O dad the o papus ČHOREN e mol. - Táta s dědou nalévají víno. (te čhorel - lít)
O dad the o papus ČOREN e mol. - Táta s dědou kradou víno. (te čorel - krást)

Vážení přátelé,

opět se blíží již tradiční Brněnská muzejní noc (14. 5.), ve které se vám naskytne příležitost podívat se do brněnských muzeí ve večerních a nočních hodinách. I letos se do tohoto festivalu zapojuje také Muzeum romské kultury s bohatým programem. Kromě dílen pro děti a dospělé na vás čeká cimbálová muzika Surmajovci, mistrovský street dance Michala Šaraye, ochutnávka tradičních romských jídel a samozřejmě vstup do všech výstav zdarma. Více o programu naleznete zde  >>>.

Jako každý rok, i letos bude na Bratislavské ulici situována autobusová zastávka zvláštní linky, která vás doveze pohodlně ze zastávky Česká přímo před Muzeum romské kultury.

Těšíme se na vás!

S přáním pěkného dne,

TRADIČNÍ ROMSKÁ SVATBA

Festival Khamoro letos poprvé uvede rekonstrukci romské svatby. Nejvítanější a nejoslavovanější tradicí u Romů je sňatek dvou mladých lidí. Mladí ovšem neměli cestu k oltáři jednoduchou. Samotné svatbě – bijav předchází mangavipen  – zásnuby, obřad, při němž se uzavírá partnerský svazek. Partnery pro své děti vybírali v minulosti zásadně rodiče. Partnerský svazek spojoval nejen "mladé", ale celá jejich příbuzenstva. Dbalo se tedy na sociální a ekonomické výhody, který svazek mladých přinese nově vzniklé příbuzenské kolektivitě. V mnoha případech ovšem rodiče přihlédli k volbě mladých, pokud nebyla v rozporu se společenskými a kulturními normami komunity. 
Ovšem ani po tomto obřadu nemá ženich zcela vyhráno. Poté co se rodiny dohodnou a před samotnou svatbou – bijav musí ženich svoji nastávající poznat mezi ženami zahalenými bílým prostěradlem. Pokud se to ženichovi podaří, může začít svatba – bijav. 
Bijav není předpokladem ke stvrzení partnerského svazku. Posvěcením společného soužití je mangavipen. Bijav je společenská záležitost, může být uspořádaná až několik let po mangavipen – tehdy, když rodiny manželů mají dost peněz, aby svatební hostinou mohly demonstrovat svou společenskou prestiž. Zatímco mangavipen se odehrává v úzkém rodinném kruhu, při obřadu bijav se počítá se stovkami hostí.
Jak romská bijav tak i mangavipen jsou ovšem obřady, které zavazují partnery, aby spolu žili až do smrti podle zásady: "ko kas peske lel, mi leha dživel" – "kdo si koho vezme, s tím ať žije". Při svatebním obřadu bijav oddává nastávající manžele čhibalo (starosta, dosl. "mluvčí") zvolený ad hoc příbuzenstvy mladého páru. Bývá to člověk starší, vážený, který dovede dobře mluvit, aby jeho slova utkvěla novomanželům v duši po celý život. Přeje se na prvním místě, aby spolu zestárli ("te phuron dujdžene") – tedy aby spolu vydrželi po celý život. A pak, aby měli "dětí, kolik je na nebi hvězd a ještě o jedno víc" ("jak tumen te aven čhave, keci hin pro ňebos čercheňa a mek jekheha buter").
Bijav je ve společenství Romů provázena řadou rituálů. Ke starým zvykům patří rituál, při němž čhibalo sváže mladým ruce červeným šátkem a do dlaní jim nalije červené víno a to pak nevěsta vypije z dlaně ženicha a ženich z dlaně nevěsty. 
Poté následuje volná zábava, tanec a zpěv. 
Akce je přístupná po zakoupení vstupenky. Počet vstupenek je omezen. Vstupenky budou k zakoupení v síti Ticketstream i na místě.

Akce se koná: 22. 5. / Mánes