Deník Přikrmování
co a jak s přikrmováním

Větrníček

- od 1. týdne

- pro lepší trávení

- složení: laktóza, fenyklový, heřmánkový a majoránkový extrakt

-

Kmínáček

- od 1. týdne

- pro správné zažívání, proti nadýmání

- složení: laktóza, kmínový extrakt, vit.C

Fenyklový

- od 1. týdne

- ochrana proti nežádoucím plynům v trávicím traktu

- složení: laktóza, fenyklový extrakt, vit.C, beta-karotén, fenyklová silice

Rýmáček

- od 1. týdne

- uvolňuje dýchací cesty

- složení: laktóza, extrakt z kvetoucí natě tymiánu, vit.C

Zázvorníček

- od 4. měsíce

- při žaludeční nevolnosti (např. při cestování)

- složení: laktóza, zázvorový extrakt, vit.C

Mrkvánek

- od 4. měsíce

- pro zdravý vývoj

- složení: laktóza, sušená mrkvová dřeň, beta-karotén, vit.C

1.c. Mléka pro výživu batolat
I po zavedení nemléčných porcí do výživy by měl kojenec přijímat alespoň 0,5 litru mléka denně s ohledem na adekvátní příjem bílkovin a především kalcia. V batolecím období je možno používat pokračovací formule nebo většina výrobců nabízí speciální mléka pro batolata, často označovaná číslem 3. Jedná se o plnotučné mléko fortifikované stopovými prvky a vitaminy. Množství vypitého mléka by ani v batolecím období nemělo klesat pod 0,5 l za den.

1.d. Neupravené kravské mléko
Nedoporučuje se používat v prvním roce života běžná konzumní mléka ošetřovaná pasterizací či uperizací, tj. tzv. krabicová. Jedná se z hlediska složení (viz tabulka č.1, FI 6/2003) o nevhodnou stravu pro kojence (zbytečně vysoký obsah bílkoviny, vyšší osmolalita, nedostatečný obsah kyseliny linolové a linolenové), jednak z hlediska hygienického standardu (výběr základní suroviny, způsob zpracování, skladování, nedostatečné tepelné zpracování v případě pasterizace, vyšší alergenicita, nedostatek některých stopových prvků – Fe, J). Podobné výhrady platí i pro mléka kondenzovaná. Pokud je v batolecím období neupravované kravské mléko nabízeno, je třeba preferovat plnotučné, které lépe kryje potřebu energie. Nízkotučná mléka nabízená v batolecím období mohou vést k neprospívání dítěte a karenci esenciálních mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích.

1.e. Mléka jiných savců
Výhrady vznesené výše se týkají i mléka kozího, ovčího či kobylího. Nelze je doporučit ani jako alternativu při alergii na bílkovinu kravského mléka, protože existuje zkřížená antigenicita těchto mlék a mléka kravského.

2.a. Mléka antiregurgitační (AR)
Z důvodu nezralosti kardioezofageální junkce ublinkává podle některých prací ve 4. měsíci až 2/3 kojenců s postupným ústupem daným anatomickým zráním junkce, psychomotorickým zráním dítěte s vertikalizací a ztužováním stravy po zavádění nemléčných příkrmů. Ztužení fyziologických formulí karubinem ze svatojánského chleba nebo rýžovým škrobem je podstatou úpravy AR formulí, které obvykle výrobci nabízejí jako počáteční i pokračovací. Nověji publikované studie ukazují, že AR formule nesnižují množství refluxních epizod ale pouze množství regurgitací, tj. refluxů až do dutiny ústní. Přesto je tato dietní manipulace prvním doporučení při zvládání kojeneckého ublinkávání. Tato mléka nejsou předmětem úhrady zdravotními pojišťovnami.

 7. Nemléčné porce stravy (solidní strava, příkrmy) a jejich zavádění
Z průzkumu prováděného v r. 200113/, tedy odrážejícího stávající praxi kojenecké výživy vyplývá, že 22 % kojencům před 5. měsícem života je podávána zelenina, 31 % ovoce a 6 % obilné kaše. 47 % kojenců ve 4. měsíci je podáván čaj. V prvních 4 měsících při výživě počátečním mlékem je plně kryta potřeba energie, vody i dalších složek výživy. Zavádění příkrmu dříve než v 5. měsíci života nepřináší dítěti žádný profit, dítě dostává větší nabídku potenciálních alergenů a osmotická nálož příkrmů zatěžuje ledviny. Na konci 4. měsíce počáteční mléko přestává pokrývat energetické požadavky kojence. Praktickou hranicí k zavádění nemléčných příkrmů je váha nad 6000 g, nutnost pít více než 900 – 1000 ml mléka za den. V tomto období dosahuje dítě ipsychomotori cky takového stavu, který umožňuje kontrolovat pohyby hlavy, sedí s oporou a dosahuje takového stupně vývoje, který dovoluje polykat itužší stravu. Nejpozději by drobnější prospívající uměle živené dítě mělo dostat příkrm v 6. měsíci.
Příkrm se podává lžičkou. Energie příkrmu by neměla přesahovat hodnotu 100 kcal/100 g. Obvykle je jako první podáváno zeleninové pyré (mrkev, brambor) a dále je přidáváno více druhů zeleniny. Postupně asi v průběhu měsíce je doporučováno přidat asi 20 g libového masa, jehož množství se v druhé polovině prvního roku života zvyšuje na 35 g, postupně až šestkrát týdně, jednou týdně je maso nahrazeno vařeným žloutkem. Zpočátku je nabízena malá porce příkrmu, která je doplněna podáním mléka a v průběhu asi 2 týdnů po zavedení příkrmu je mléčná porce tímto příkrmem nahrazena. Kdispozici jsou průmyslově vyráběné zeleninové a masozeleninové příkrmy s udáním vhodného měsíce zavádění. Veškerá oficiálně distribuovaná kojenecká výživa podléhá kromě hygienické garance i schválení Pracovní skupinou pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti, která dbá na dodržování stávajících doporučení, která jsou nyní petrifikována iv zákonných ustanoveních17/. Druhou porcí zaváděných příkrmů bývá obvykle ovocné pyré, jehož obsah sacharidů by neměl překračovat 20 g/100 g, tj. nepřislazuje se. Podobně jako zelenina je každý druh zaváděn samostatně k odhalení event. intolerance. Později je možno přidávat k ovocnému pyré jogurt. Naopak není důvod v průběhu prvního roku podávat tvarohové výrobky (vysoký obsah bílkovin). Při používání průmyslových výrobků je vhodné respektovat věkové doporučení, které musí být uvedeno na etiketě. Jako poslední, obvykle v 6. měsíci jsou zaváděny mléčné obilné kaše (rýže, kukuřice), kaše obsahující lepek se doporučuje podávat až po ukončení 6. měsíce věku. Čaj ani ovocné šťávy nejsou ve výživě kojence v prvních měsících nutné, protože dodávka tekutin je plně kryta vypitým mlékem a dodávka vitaminu C je zajištěna obsahem vitaminu C v počátečním mléce.

7.a. Zavádění nemléčných příkrmů u kojenců s vyšším rizikem rozvoje ABKM
U kojenců, kteří mají oba rodiče alergiky nebo jednoho rodiče alergika a sourozence s již manifestovanou ABKM je doporučováno kromě výživy HA mléky zavádět nemléčné příkrmy až po 6. měsíci věku, vždy zpočátku monokomponentní, což umožní rychle zachycení event.dalších potravinových alergií a vyloučení příslušné složky z jídelníčku kojence. Vejce je doporučeno zavádět až po jednom roce, ořechy, burské ořechy a ryby až ve 3. roce života. Při výživě kojence s rozvinutou ABKM je třeba volit minimálně výše zmíněný postup, mnohdy je třeba postupovat individuálně a postup zavádění příkrmů určuje ošetřující lékař, je možné očekávat v některých případech i rozvoj multiproteinových alergií.

8.a. Vitamin D
Kojeným iuměle živeným dětem je doporučováno přidávat denně 400 m.j. vitaminu D denně. Vypije-li dítě 1 litr mléka určeného k výživě kojence dostane touto cestou doporučenou dávku vitaminu D. Proto není důvod podávat větší množství vitaminu D. Bolusové podávání vysokých dávek vitaminu D (Infadin forte) je považováno za riskantní.

8.b. Fluoridy^11/
Dostatečný příjem fluoridu snižuje náchylnost skloviny ke vzniku zubního kazu (podobně jako aplikace lokální na povrch zubů). Se suplementací je třeba začít v době prořezávání dočasných zubů, pokud není pro přípravu umělé kojenecké výživu používána pitná voda z komunálních zdrojů s obsahem fluoridu vyšším než 0,7 mg/l (lokality v okolí Teplic, Kladna a Kolína – je třeba se informovat na OHS) nebo není používána pro přípravu výživy voda vhodná k podávání kojencům s obsahem fluoridu vyšším
než 0,7 mg/l (viz tab.č 4). Není li zdroj jasný, nebo obsahuje-li kojenecká či stolní voda vhodná k přípravě kojenecké výživy méně než 0,3 mg/l fluoridů je doporučeno podávat tablety s fluoridem po 0,25 mg 1 tabletu denně od půl roku věku do skončení prvního roku života rozpuštěné v tekuté stravě (při užívání vody s obsahem 0,3 – 0,6 mg fluoridu/l není rovněž indikováno podávání fluoridu v průběhu kojeneckého období - toto rozmezí spolu s údajem o užívání zubních past s fluoridem má význam při rozhodování o tabletové profylaxi fluoridem u dětí od tří let). Podávání se přerušuje při horečnatých onemocněních, podávání antibiotik a antiflogistik, prokázaném jódovém deficitu a v pooperačním období po celkové anestézii. Rovněž se nepodávají tablety při snížené funkci ledvin a při přechodu na stravu přisolovanou solí s příměsí fluoridu (tedy až po skončení prvního roku života).
Při nedodržení výše uvedených indikací může dojít k chronickému předávkování fluoridy, které se projeví slabě bělavými skvrnami na zubech a světložlutým až hnědým zbarvením skloviny.

Tabulka č. 4: Balené kojenecké vody a stolní vody vhodné pro kojence vč. obsahu fluoridu^10/

	značka	mg F–/l
kojenecké vody	Českomoravská voda	0,068
	Horský pramen	0,113
	Skalní voda	0,118
	Aqua kojenec	0,131
	Niko	0,164
stolní vody vhodné pro kojence	Aquila neperlivá	0,048
	Toma voda	0,056
	Aqua Belle	0,154
	Hochmann	0,173
	Dobrá voda neperlivá	0,710

9. Alternativní výživa kojence^8/
Děti krmené běžně dostupnými počátečními formulemi na bázi kravského mléka nebo sóji by v období plné mléčné výživy neměly mít problémy. Problém nastává v období zavádění příkrmů, zvláště u veganek (odmítají veškeré živočišné produkty včetně mléka a vajec). Příkrmy bývají hypoenergetické, bývá nedostatek železa, vitaminu D, B12, Zn, hraniční bývá i obsah vápníku. Problémem bývá ijeji ch velký objem (velký obsah vlákniny). Rostlinné bílkoviny mají nižší biologickou kvalitu, protože obsahují menší množství esenciálních aminokyselin. Snížená růstová rychlost se podle Dietzovy hypotézy^2/ vykládá limitovanou kapacitou kojeneckého žaludku, který nepojme při nižší energetické denzitě vegetariánské stravy a jejím větším objemu celkově optimální energetický obsah, takže pocit sytosti je regulován distenzí žaludku a neuspokojením energetických potřeb. Vzhledem k tomu, že v kojeneckém období roste dítě nejrychleji (+25 cm/rok), může být alternativní výživa, zvláště nejrestriktivnější – veganská, pro kojence zdrojem zdravotních obtíží a růstové retardace.

Deva a Hamé: jablko, broskev, meruňka, jahoda (obojí k sehnání mezi DIA potravinami)
Hami: první lžička jablko, první lžička hrušky (s fruktózou), jablko-banán, mango-banán, banán-ananas-tvaroh
Hipp: karotka-jablko, jablko-borůvky, jablko-hrušky, hrušky, jablko-banány-broskev, broskve, ovocný dezert, banána, banány-broskve, ovoce s rýží

http://www.liftec-pharma.cz/www/nove/cajanek/index.html

Granulované čaje, některé jsou s cukrem, ale některé jsou slazené jen laktózou:

Trpí-li rodiče nebo sourozenci alergickým onemocněním, jako je astma, senná rýma, ae, je možnost vzniku potravinové alergie u dítěte mnohem větší. Stejně tak pravděpodobnost, že bude mít časem podobné obtíže jako rodiče

Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto onemocnění je kojení. Pokud nemůže být dítě plně kojeno, doporučuje se, především v prvních šesti měsících, hypoantigenní (hypoalergenní) mléko, které doplňujeme nemléčným příkrmem až od šestého měsíce.

.jednotlivé druhy příkrmu, podáváme postupně, po sedmi dnech, tedy každý týden jednu novou složku. To proto, abychom mohli zjistit, který druh zeleniny dítě nesnáší, totéž platí pro ovoce

.vejce nejsou vhodná pro kojence zatíženého alergiemi vůbec

.vaječný bílek pak není vhodný do dvou let

.kravské mléko a mléčné výrobky patří rovněř mezi potraviny, které mohou vyvolat alergii. Mimo to zatěžují organismus každého kojence vysokým obsahem bílkovin. K přípravě pokrmů je možné použít mateřské mléko, mléko hypoantigenní, hypoalergenní mléko (na obale označené H.A.)

.jídlo samozřejmě nesolíme, nekořeníme a nedoslazujeme

Potraviny, kterých by se mělo vyvarovat dítě s alergickými projevy

Zelenina: rajčata, celer, paprika, ředkvičky, křen, sušené luštěniny, kyselé zelí, řeřicha, bazalka

Ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, dalte, bobulovité ovoce mimo borůvky

Maso: ryby a dary moře

Ořechy a semínka, exotické koření, med

Bylinkové čaje (heřmánek apod)

Kravské mléko, sójové mléko, mléčné výrobky (mimo jogurtu), vejce