Deník ŘÍKANKY - BÁSNIČKY

A

Abecedu chceš-li znát
na „A“ zkus se podívat.
„A“ píšeme velké,malé
teď to víš,tak listuj dále.

B

Bylo,nebylo,
ale spíš bylo
„Bé“ se hned po „A“ objevilo.
Zajímavé,vždycky má dvě bříška?
Na tohle ti odpoví s abecedou knížka

Bábovičko, poveď se mi,

jestli se mi nepovedeš,
do Brandejsa nepojedeš,
jestli se mi povedeš,
do Brandejsa pojedeš.

Udělej se bábovičko,

jestli se mi nepovedeš,
budeš bita jako žito.

Udělej se bábovičko,

jestli se mi nepovedeš,
vyhodím Tě z okna ven.

Poveď se mi bábovičko,

jestli se mi nepovedeš

budu na tě žalovati u císaře pána

 a to bude rána.

Otloukej se bábovičko,

jestli se mi nepodaříš dám ti ránu ( slyšela jsem i facku )až se svalíš.....

Šušky šušky u hrušky,

šuškají si berušky.

O čem si tam šuškají?
Co taková muška jí.

O čem ještě? Kolik chroust
na svačinu slupne soust.

Když je někdo vyruší,
letí šuškat k moruši.

Parádnice mezi brouky,

nejkrásnější z celé louky,

červené šatičky s malými puntíčky,

pohoupá se na kvítečku,

hledá totiž osmou tečku.

Beruško, beruško,

leť do nebes,
pověz mi, vyjde-li
sluníčko dnes?

Běží štěně potřeštěně, kotrmelce metá,
kůzle si z něj zatroleně udělalo smeták.
Halali, halali, po dvoře ho kutálí,
každý kout s ním vymetá, je to starý popleta.

Skáče kůzle po dvorečku, vystrkuje rohy,
pomekává na ovečku, že má k hudbě vlohy.
Meeé, meeé, dej si se mnou repeté,
prosí kůzle stračenu,co má z rohů anténu.

Žába v louži u rybníka učí plavat botu,
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu.
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete,
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.

Stará husa domů klusá, nese nákup těžký,
posadí se k odpočinku, na dva spící ježky.
Ó je jé, ó je jé, než se husa naděje,
než si přečte noviny, má v zadečku bodliny.

Koulela se ze dvora,
tááákhle velká brambora.
Neviděla, neslyšela,
že odněkud se shora,
padá na ni závora.

Kam koukáš, ty závoro?
Na tebe, ty bramboro.
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák!

Brejlil jsem na brejlovce
kde se vzal v mé aktovce?
To vám byla perná chvíle
sblížily nás ale brýle

On nosí mé proti slunci
já zas plním jeho funkci
Stočený jsem do klubíčka
proti slunci mhouřím víčka

Co se to tu děje v trávě?

Brouček narodil se právě.

A jak roste, umíní si,

do nebe, že zaletí si.

Vylít vzhůru, ještě, ještě,

srazila ho kapka deště.

Leze, leze brouk,

vítr do něj fouk.

Roztočil ho dokola,

zavolejte doktora.

Převalil se brouk.

Leze leze brouk,
(Lezeme po kolenou)
vítr do něj fouk.
(foukneme)
Otáčí se dokola,
(otáčíme se na zadečku dokola)
zavolejte doktora,
převalil se brouk.
( potom se převalíme na záda a klepeme nohama a rukama)

Všichni se chytnou za ruce, jdou co nejblíž k sobě a začnou foukat (nafukovat bublinu) a přitom roztahovat ruce, až vznikne velký kruh. Začnou chodit dokola a říkají:  Na to "letí, letí..." se pustí ruce a všichni upaží a začnou se točit dokolečka a na "až praskla" tlesknou a spadnou na zem.

Děti, velká novina!

Přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje,
přitom pěkně poskakuje.
Podívejte děti,
jak bublina letíí... práásk!

Velká novina nafoukla se bublina.

Bublina se nafukuje

a přitom se roztahuje.

Přiletěla nad náš dům,

udělala prásk a bum!

Podívejte děti,

jak bublina letí!

Byla jedna bublina,

bublila se bublila,

polykala vodu z mýdla

a jak rostla z  toho jídla.

Bum! A praskla!

To má z toho,

že nám ani nenabídla.

Letí z mýdla bublina,
táta mámu objímá.
Lojzík fouká z bublifuku
a kdyby měl delší ruku,
bubliny by chytil všecky,
byly by jich plné necky.