Deník ŘÍKANKY - BÁSNIČKY

Krákorala černá vrána

Krákorala na havrana
Milý strýčku havrane,
kdy už jaro nastane?

Přiletěla vrána

Sedla na kopec
přiletěla druhá,

dala jí klofec.

Řekla vrána vráně

Koupíme si sáně,
budeme se vozívati
v stodole na slámě./z Prahy do Libáně

Vrána letí, nemá dětí,

(napodobíme rukama let ptáka)
My jich máme jako smetí.
My je máme, neprodáme, (kroutíme hlavou )
protože je rádi máme. (obejmeme dítě, zatočíme se, dáme pusinku apod.)

Vpravo, vlevo, na stranu,

to je tanec pro vránu,

dlouhý krok a krůček krátký

jednou tam a zase zpátky.

Čimčarara, čim, čim, čim,

že je zima, to já vím,

moje šaty z peříčka

profoukala zimička.

Čimčarara, čim, čim, čim,

hodné děti poprosím,

schovávejte drobečky

pro ubohé vrabečky.

Bědoval vrabčák na zimu,

škoda, že nemám peřinu!

Zebou mě nohy, studí mě nos,

protože skáču i v zimě bos.

To mi spraví náladu
když tě vezmu za bradu
kouknu se ti do očí
ty má krásko buldočí

Když svět špatně chápu
na tlapu dáš tlapu
je to takhle vzájemné
i když roste nájemné

W

Waldemar má ve svém jménu

jednu zvláštní malou změnu.

Dvě „véčka“ se spojila

dvojité „Wé“ stvořila.

 X

 Xenie s Xaverem společně

učí se ve škole výtečně.

„Iks“ jim jde napsat nejlépe

v tom se z nich žádný nesplete.

Zeptejte se hada
proč má jenom záda
hlavu ocas břicho
odpoví vám ticho

Možná ale začne syčet
že je tohle špatný výčet
málo vhodný pro hada
vždyť had je velká záhada

skáče zajíc hopky, hopky,

přes dvě louže,přes tři kopky.

Koukněte se - zmizel v lese,

zbyly po něm jenom bobky.

Zajíček v své jamce

sedí sám, sedí sám.

Ubožátko, co je ti,

že nemůžeš skákati

Chutě skoč, chutě skoč
a vyskoč!
Zajíček v své jamce
stříhá ušima, stříhá ušima.
To se nám posmívá
ten lajdačina.
Chutě skoč, chutě skoč
a vyskoč!

Zajíc seče otavu,

liška pohrabuje,
komár na vůz nakládá,
myška našlapuje.

Běžel zajíc kolem plotu,

roztrhl si novou botu,
liška mu ji zašívala,
veverka se posmívala,
netřeba se posmívati,
však já umím zašívati.

My jsme malí ušáci,

nemáme nic na práci.

Trénujeme běh a skoky

přes pařezy, přes potoky.

Učíme se kotouly,

nekoukáme na bouli.

Šel zajíček brázdou,

měl kapsičku prázdnou.

Potkala ho káča,
dala mu koláča.

Přidala mu čtyři groše,
aby koupil dětem kaše.

On si koupil tabáku,
zatrolený lajdáku!

Zajíček běží po pšenici,

myslivec za ním po silnici.

Počkej ty zajíčku,

já ti dám ránu

až se ti ocásek

uhne na stranu.

Zima je, zima je,

 každý se raduje,
padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních,
sáně z kopce rychle jedou,
nahoru to nedovedou,
nechtějí se ani hnout,
musíme je vytáhnout!

Bílá zima, modré mrazy,

sněhuláci celí nazí.

Proč si sněhuláčku náš,

ze zimy nic neděláš?

Nic lepšího nad mráz není,

zima je mé potěšení.

Modrá zima, bílý sníh,

děti v teplých čepicích.

Zima, zima už je tady,

Radosti je plno všady.

Postavíme sněhuláky
bambulaté pajduláky.

Zima bylo, bláto bylo

Cikáně se narodilo.

Zima je, bláto je,

Cikáně už tancuje.

Čistím zoubky, řízy, řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak spodní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh.
Ať má každý radost z nich

Žába leze po žebříku, (ruce před sebe a jako že lezeme po žebříku)
natahuje elektriku (ruce nad hlavou do upažení,obě najednou)
nejde to, nejde to (jako kdyby se dělalo tak tak všelijak)
necháme to na léto. (tleská se do rytmu)