Deník PRANOSTIKY

Březen - za kamna vlezem. Duben - ještě tam budem.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.

Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.

V březnu vítr břízy fouká.

V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.

Březnové slunce má krátké ruce.

Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.

Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.

Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.

Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.

Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.

Březnového prachu za dukát lot.

V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.

V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

V březnu prach - jistý hrách.

Březen bez vody - duben bez trávy.

Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj.

Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.

Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj.

Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.

Mokrý březen od rolníků nenáviděn.

Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.

Mnoho dešťů březnových - hubené léto.

Jak prší v březnu, tak také v červnu.

Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.

Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích.

Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.

Březnové mlhy - za 100 dní déšť.

Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.

Nejen v životě, ale i v pranostikách se snadno odsuzuje a pomlouvá. Neodsuzujme proto tato rčení ukvapeně, dokud víme málo o nich samých i o jejich dobovém kontextu. Pranostiky o počasí jsou zajímavými útvary lidové meteorologie. Některé mají magické kouzlo a vtip, jiné se dobře pamatují kvůli rýmu, naopak smysl některých je značně zakalen. Častým předmětem kritiky rčení bývá jejich významový nesoulad či přímo vyvracení jednoho rčení druhým. Hlavní příčina těchto protikladů patrně tkví v časovém navrstvením pořekadel. Dřívější sbírky povětrnostních pranostik se neřídily historickým, popř. regionálním hlediskem a tak se na téže rovině ocitly vedle sebe pranostiky vzniklé v nejrůznějších obdobích, popř. místech. Málokdo si uvědomí, že máme nad lidovými povětrnostními pořekadly dnes již značný náhled, který vyplývá z toho, že víme o počasí a podnebí daleko více než v době vzniku pranostik a také proto, že si na rozdíl od zemědělců před 100-200 lety můžeme přečíst předpověď počasí v novinách, vyslechnout ji několikrát denně v rozhlase či spolu s povětrnostní mapou a aktuální situací vidět na televizní obrazovce. Takže je dobré přihlédnout k tomu, že význam pranostik není v různých dobách stejný. 

Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.

Červen studený - sedlák krčí rameny.

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.

Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.

Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.

Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.

Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.

Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

Jaký červen, takový i prosinec.

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Červen stálý - prosinec dokonalý.

Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.

Když dne ubývá, horka přibývá.

Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.

Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.

Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Slunce peče - déšť poteče.

Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!

Jaký červenec, takový leden.

Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

Březen - za kamna vlezem; Duben - ještě tam budem.

Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.

V dubnu čas a panský kvas.

Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.

Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.

Sníh dubnový jako mrva pohnojí.

Dubnový sníh rodí trávu.

Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.

Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.

Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.

Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.

Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.

Mokrý duben - hojnost ovoce.

Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.

Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.

Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.

Na mokrý duben - suchý červen.

Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.

Duben hojný vodou - říjen vínem.

Jaký duben - takový říjen.

Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.

Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.

Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.

Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjenmý jistě.

Co duben našetří, to květen spálí.

Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.

Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.

Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.

Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.

Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.

V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.

Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.

Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.

Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.

Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.

Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.

Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.

Sníh v máji - hodně trávy.

Studený máj - v stodole ráj.

Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.

Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.

V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.

Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj.

Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.

Mokrý máj - v stodole ráj.

Mokrý máj - chleba hoj.

V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.

Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.

Májová kapka platí dukát.

Na mokrý květen přichází suchý červen.

Deštivý květen - žíznivý říjen.

V květnu věrtel dešťa - hrstka bláta.

Májová voda vypije víno.

Večerní rosy v máji hodně sena dají.

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Suchý květen - mokrý červen.

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

Jestli v máji neprší, červen to dovrší.

V máji hřímoty nedělají trampoty.

Když se v máji blýská, sedlák si výská.

V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

Bujný květen - plný úl.

Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.

Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.

V lednu za pec si sednu.

V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

Ve dne jas, v noci mráz.

Leden jasný, roček krásný.

Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.

Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.

Dlouhý střechýle, dlouhý len.

Roste den, roste i zima.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Teplý leden, z korce mandel jeden.

Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.

Lepší vlka pod oknem vidět než v lednu pluh na poli.

Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.

Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.

Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.

Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.

V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.

Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.

V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.

Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tedy panují rýmy a jiné nemoci.

Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole.

V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.

Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.

Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.

Když začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.

Lednové mlhy věští mokré jaro.

Leden studený, duben zelený.

Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.

V lednu silný led, v květnu bujný med.

Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.

Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.

Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.

Suchý leden, mokrý červen.

Jaký leden, takový červenec.

Leden červenci se rovná.

Mnoho sněhů v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

Když je teplý leden, z korce mandel jeden.

Mlhavý leden - mokré jaro.

Mokrý leden - prázdné sudy (neurodí se vína).

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.

Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.

Padá-li první sníh, novembris, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní a je vyleží aneb osení se pod sněhem paří a hnije. Ale jestli padne sníh, když země nejprve zmrzne, jest osení užitečný, nebo ono bezpečně v teple pod sněhem ve zmrznuté zemi leží.

Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.

Teplý říjen - studený listopad.

V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.

Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.

Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.

Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.

Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.

Studený listopad - zelený leden.

Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.

Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.

V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.

Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.

Jaký listopad, takový březen.

Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.

Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.

Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.

Prosinec naleje a leden zavěje.

Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.

Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.

Prosinec promšnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.

Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou.

Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.

Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.

Jaký prosinec, takové jaro.

Studený prosinec - brzké jaro.

Jaký prosinec - takový červen.

Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.

Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Po studeném prosinci bývá úrodný rok.

Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.

Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.

V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.

Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.

Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.

Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.

Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.

Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.

Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.

Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.

Září víno vaří, říjen mačká hrozen.

Září víno vaří, říjen víno pijem.

Teplé září - říjen se mračí.

Po teplém září zle se říjen tváří.

Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.

Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.

Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.

Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.

Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.

Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.

Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.

Teplý říjen - studený listopad.

Teplý říjen - studený únor.

Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

Říjen když blýská, zima plíská.

Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.

V říjnu mnoho deštů, v prosinci mnoho větrů.

Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.

Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.

V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.

Studený říjen - zelený leden.

Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.

Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.

Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.

Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.

Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.

Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.

Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.

Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.

V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.

Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.

Říjen a březen rovné jsou ve všem.