Nakonec, když jsme si ty dotazníky přečetli, jsme přece jen to dítě, tu holčičku, která má k nám přijít, vymezili trochu přesněji. Především jsme si přáli, aby nebyla starší než náš starší syn.
V září poslanci schválili novelu zákona o náhradní péči. Netrvalo dlouho a pan prezident jejich novelu vetoval.
Ještě nedávno jsem měla za to, že můj seriál je u konce. Ale ve skutečnosti tomu tak nemůže být, protože ještě stále jsou naše děti doma, nedospělé, hledající samy sebe.
Věděli jsme, že teď se nejméně 3 měsíce nic dít nebude, protože aktiv se přes léto neschází. Naši kluci už pomalu přestávali věřit tomu, že někdy přijde ta avizovaná holčička, omrzelo je donekonečna se vyptávat, jaká bude, a těšili se na prázdniny.
Najednou bylo všechno jinak. Jakoby se s příchodem Anetky v našem rodinném mikrosvětě začal psát nový letopočet.
Anetka byla u nás právě měsíc, když jsme oslavili její 4. narozeniny.
Věci se opravdu dávaly do pohybu a za nějakou dobu nám přišla pozvánka na psychotesty.
Tou dobou jsem nedokázala přemýšlet o ničem jiném než o tom, jaké to bude a kdy už to bude.
Ještě dříve, než jsme si mohli Anetku vzít natrvalo domů, domluvila jsem se s paní ředitelkou dětského domova, že si Anetku půjčíme alespoň na víkendovou návštěvu.
Pane Bože, děkuju ti, že ji máme. Sociální pracovnici i Anetku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.