Někdy nevědomky zadupáváme dětské sebevědomí, aniž bychom si to uvědomovali.
O své zkušenosti se s vámi podělí dvě maminky Kateřina Růžičková a Renata Padevětová.
Čas od času bychom měli přehodnotit vše, co v oblasti výchovy považujeme za správné a prospěšné.
Šikovné, rodiči i učiteli chválené a milované děti mohou v dospělosti skončit ve stejné slepé uličce jako děti zanedbané a ignorované.
„Obleč se! Jez už konečně! Buď už konečně zticha! Nech toho!“ První měsíc nového školního roku je bezmála za námi a do rodin se vrátila každodenní výchovná schémata.
Čím dál častěji v novinách čteme a z jiných médií slyšíme o pokousaných dětech. Někdy za to může nezodpovědný majitel psa, který nezajistí, aby se jeho pes nedostal ven za plot. Někdy naopak rodiče, kteří nenaučí dítě, jak se k cizím (a nejenom ke psům) chovat s respektem.
Plachost je poměrně běžná vlastnost; ostatně všichni se cítíme přinejmenším rozpačitě, pokud zažíváme nějakou novou situaci.
Z úspěchu se člověk nic nenaučí, jen z neúspěchu.
Pod vlivem mnoha případů, které se na nás v poslední době neustále sypou z médií, bychom mohli snadno podlehnout dojmu, že každý pes, který kolem nás projde, má v hlavě jediný cíl – pokousat naše dítě.
Podle odhadů demografů a sexuologů je v ČR ročně pohlavně zneužíváno asi 20 000 dětí do patnácti let, z toho 90 % dívek.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.