Plachost je poměrně běžná vlastnost; ostatně všichni se cítíme přinejmenším rozpačitě, pokud zažíváme nějakou novou situaci.
Míra plachosti souvisí s naší osobnostní výbavou, někdo je plašší „po rodičích“ a plachost souvisí i s předchozími zkušenostmi. Co dělat, pokud je dítě extrémně plaché a stydí se prakticky kdykoli? Podle odborníků z Child Development Institute je dobré počítat s „nastavením“ daného dítěte. Musíme se snažit vnímat, jaké zájmy má dané dítě, jak se cítí a jak je schopno navazovat vztahy s ostatními.
Měli bychom podporovat rozvoj sebevědomí plachého dítěte. Stydlivé děti o sobě nemají moc dobré mínění, proto bychom měli ocenit vše, co se jim podaří, a vést je k pozitivnímu sebehodnocení. Plachým dětem také pomůže, pokud jim zprostředkujeme sociální dovednosti. Když dítě vedeme k tomu, aby vždy slušně požádalo a poděkovalo, dělilo se s ostatními a respektovalo sociální role, bude si jistější. Pomáhají i hry zaměřené na spolupráci spoluhráčů. V každém případě si ale musíme uvědomit, že plachost není negativní vlastnost a že určitá zdrženlivost a odstup nemusí být na škodu, naopak může dítě ochránit před případným nebezpečím.
Podle Child Development Institute
Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál. INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.