Re: Superženy

Hrozně mi chybí, že už nemám nikoho, na koho bych se mohla s důvěrou obrátit s otázkami na tělo, jako např. jak to tenkrát doopravdy bylo. Když já byla fakt houdě mladý a nezkušený, dokavaď babička vyprávěla, neměla jsem ani zbla ponětí, o čem taky je život. Mamky se ptát nemůžu, mám pocit, že není dostatečně objektivní . Léta se u nás tradovaly různé hrůzostrašné historky, a já si dnes domýšlím, že u některých to klidně mohlo být úplně jinak, jen si to ti mí předkové nedomysleli. Kdybych chtěla vědět víc, asi bych se fakt musela dát na studium historie...