Re: Pomáhat a (ne)pomáhat

No taky mám pocit, že s chlapem už nic nenadělám. Je prostě takový jaký je, vyrůstal v rodině, kde se práce striktně dělily na ženské a mužské, což já fakt nesnáším, protože v závěru, když je potřeba vyměnit žárovku nebo vymalovat či vyměnit baterku v autě, než abych čekala až bude mít čas, udělám to většinou sama. Na druhou stranu je víc zatížený prací a jakožto podnikatel si nosí práci nebo alespoň "plnou hlavu práce" i domů. Já osobně to dělám tak, že dělám věci podle důležitosti a snažím se najít i chvilku pro sebe a když není doma úplně uklizeno, tak se to prostě snažím přehlížet. A když už je to neúnosné, zapojím kluky a manžel se taky někdy přidá (i když většinou náhle zjistí, že má neodkladnou práci někde jinde). Ale kluky vedu k tomu, že pomáhat se doma musí a zatím se celkem daří i když někdy s řečma. Jediné co se mi fakt nedaří, aby udržovali uklizené pokojíčky. Ale podle zkušeností starších to vypadá, že je celkem jedno jak se rodič snaží, nakonec stejně záleží na povaze človíčka jak bude nebo nebude pořádkumilovný.