Re: Vidím toho mého

Ahojky!A to je přesně ono,ta nečekaná situace,ty příšerné zvuky,jak já je nesnáším a k tomu ty řeči od rodiny,jak je jiný....On nechce třeba vůbec jezdit na kole,protože je to velmi nebezpečné,bruslit nechce,protože by mohl spadnout a zlomit si nohu a nemohl by chodit do školy,tchýně je na nervy,že to ještě neumí a ryje do mě jak do hnoje,já ho zase bráním,že má jiný kvality,jenže to už v tu chvíli nevidí....Když rodičům řeknu,že mám podezření,že něco není v pořádku,tak slyším,že ho ohledávám,u nás v rodině přece nic takového být nemůže,ale dokola slyším,jak je celý po mně......Pak se mi chce brečet a nejradši bych všechny poslala kamsi.A blbý je,že u nas neznám nikoho,kdo by měl stejný problém jako ja.Taky si kladu otázky,jak někdo tak chytrý se může chovat jak blb.Tajně doufám,ze naše malá bude " NORMÁLNÍ" ALE UŽ TED se liší od syna tak snad....Jen doufám,že přestane Brouček pořád tak hlasitě řvát,kvůli každé maličkosti,když se mu deti smějí,tak je má těžce na háku a když mu někdo třeba nechtěně zakopne někam bačkoru tak spustí a nenapadne ho ji ani hledat a bulí a bulí a bulí....Tak následovalo vysvětlování a tak ji dokonce i jednou našel a myslím,že ji najde i podruhé.Jsem zvědavá s čím přijde po prázdninách,jaká situace nastane,kterou nebude hned umět zvládnout.Budu ráda,když se ještě ozveš,mám pocit,že mi po dlouhé době někdo rozumí.Tak papa a Štasný Nový Rok