Važ si toho ,co máš Lucko

Ahoj ,Lucko ještě před půl rokem jsem na tom byla stejně jako ty.Rodiče po mně neustále ječely ,pořad jsem jim musela hlásit kam jdu,kdy se vrátím a s kým jdu.Bože jak já je za to nesnášela.Vánoce jsem vůbec neměla ráda ,neboť jako u vás to bila pěkná Itálie.Ještě v září jsem na tátu byla hnusná jen ,protože chtěl, abych mu řekla kam jdu a v kolik se vrátím.V říjnu zkolaboval a 3.listopadu umřel na Rychlí průběh rakoviny.Letos o vánocích už nikdo doma nekřičel .Vlastně jsme ,kloudně žádné vánoce neměli ,protože maminka neměla vůbec náladu a já jsem nato nebila zviklá.nebít mého bratra ,který nám na poslední chvíli donesl stromek a donutil nás, abychom ho ustrojili asi by jsme vánoce vůbec neměli.Místo dárků jsme se já ,brácha a mamka pevně odejmuli.Můžu ti říct ,že ještě horší vánoce sem nezažila a doufám,že dlouho nezažiji.Bože jak mě ten můj věčně u ječený táta chybí.Hned bych s tebou měnila.