deka Žlutka

Můj syn má žlutou deku, "Žlutku". Nejen, že s ní spí, ale tahá ji všude s sebou. Deka už byla ztracena na křižovatce, naštěstí pak nalezena. Také ji přejel náklaďák - míchačka. Spadla do kvetoucího rybníka. Vše zatím přežila, jen se stále více a více podobá hadru na zem. Deku naše mládě dostalo asi v půl roce, po dalším půl roce jsme zjistili, že to bude asi "ta pravá" a od té doby sháníme stejnou, zatím bezúspěšně. Babička již dva roky pravidelně navštěvuje obchod, kde byla původní deka zakoupena, stále marně. Jen už tam na ní poslední rok prý koukají trovchu divně. A zatím se nám ve skříni hromadí deky "skoro" stejné. Naštěstí si alespoň občas nechá vnutit jednu z nich, deku "Zajíčkovku" a tak "Žlutku" můžu vyprat. Nejhorší byla letní dovolená, deka po čtrnácti dnech v přírodě a bez pračky vypadala, no fůůůj.... Ale doufám, že časem deka bude bydlet jen v posteli a vydrží přijatelná déle než hodinu po vyprání )