úžasné

začínám psát i když ještě mačkám v ruce kapesník a brečím,vím, nejspíš proto , že ted měsíc před porodem našeho čtvrtého dítka se mé hormony rozhodli ze mne udělat neustále plačící stvoření i když k tomu kolikrát není ani důvod.Ale tento článek jsem potřebovala číst,mám obavy ,že nic už nebude jako dřív i když 3 dětičky zvládám bez problémů,ale taky na mi na stole leží čerstvá přihláška do večerní školy a každý druhý den měním své rozhodnutí zda v září nastoupit či ne abych snad zlatíčka včetně manžela neokrádala o péči a čas maminky a manželky.mooooooooooc děkuji za tento příspěvek a doufám že pro mne bude škola také dobíjecím prostředkem a vytržením z kolotoče i když krásného kolem dětiček,mnohdy mám totiž pocit ,že jestli nezačnu něco dělat a nedostanu se mezi dospělé,budu "šišlat" už na věky.díky a spozdravem Jana