Re: Síla slov a síla mysli

Jdu jen vyjadrit prazdnou myslenku, ze s predchozim prispevkem je potreba jen 100% souhlasit. Mohli by jsme paralelizovat s oznacenim cernochu v USA.

Nejdriv bylo naprosto normalni pouzivat vyraz "negro" jako cerny, kdyz se to stalo rasistickym (a stale si myslim ze zalezi jak to chci pouzit a ne jake je to slovo), zacalo se pouzivat slovo "black" jako cerny. Dneska uz mame posun a jediny prijatelny vyraz je Afro-american.

Je to jako ted uz neoznacujeme deti slovy - podprumerny, ale mame spoustu skvelych zkratek jak SPU (specificka porucha uceni), nebo LMD (lehka mozkova dyzfunkce).

Cloveka charakterizuje to cim je, jakou diagnozu ma - odborna verejnost mi jiste potvrdi ze existuje neco cemu se odborne rika "syndrom chronickeho pacienta".

Takze kdyz mi nekdo rekne o nekom ze je diabetik - je mi naprosto jasne, ze urcite vzory v chovani tam proste budou - a to ted nemam na mysli vzory chovani primo souvysejici z nemoci. Takze ano, i tato nemoc ho charakterizuje.

A nejvic zalezi na tom komu informaci sdelite, protoze kdyz dvoum lidem reknu, "jo a nema nohy protoze mel uraz" - jeden si pomysli krypl co bude jen otravovat, druhy si pomysli - proc mi to vlastne rika, nekdo ma krivy nos nekdo nema nohy je to clovek. Ja si treba pomyslim - uvidime jaky je jeslti se jen szira svojim postizenim nebo proste zije dal a je pohodar.

Takze v konecne dusledku bych rekl, ze nemluvit o tom/zabalovat to/nazivat to hezky nic neresi, protoze nejpodstatnejsi je stejne jak si to cilova osobe prebere.

Tak nakonec koukam ze uplne prazdne to nebylo

maska