O síle slova a mentálním postižení

Musím se přiznat,že jsem článek asi ne zcela dobře pochopila. Co má dělat cukrovka s mentálním postižením? nemyslím si,že by někdo někoho škatulkoval a když ž tak problém má ten kdo škatulkuje.Já sama jsem diabetička skoro 18r,od 20let.Prvních 5 let jsem se za to styděla,ale až jsem poznala partu lidí stejných jako já,překonala jsem to v sobě.A musím říci,že cukrovka ač mi hodně vzala,tak mi i hodně dala.Inzulínovou pumpu jsem dostal týden před svatbou,je to už 11 roků-dnes mám již 3.Spoustu lidí kolem mě to ví a vůbec se nestydáím o tom mluvit, a mám pocit,že když ti lidé vidí,že já sama se nestydím- nemám taky za co,tak mě tak berou.není to žádný problém a žádná ostuda.Mám dva zdravé kluky,které jsem si vybojovala, nebylo to lekhé a není to lehké ani teď,stresy a množství práce kolem rodiny,domu a mému nynějšímu internet obchůdku dělají své.Potvora štítná žláza mě trápí taky.Ale spoustu lidí ej na tom mnohem a mnohem hůře, jsem tady, žiju, mám rodinu........všichni takové štěstí nemají a jestli má někdo problém y smoji nemocí-to mě nezajmáí a at si každý říká co chce.Taky se může stát,že druhý den na tom bude hůře nežli já.Hňápat se v tom nemá vůbec smysl.......pozdravte přítele a řekněte mu,že život je super.....vpe