Re: společné peníze

Teď jsem sice rozvedená ale kvůli penězům to nebylo, ty šlapaly dobře. Zkraje jsme oba dali celé výplaty (malé, leč moje tehdy větší ) na můj účet (manžel tehdy svůj vůbec neměl, u mého měl dispoziční právo a pak i kartu) a z toho jsme hospodařili, pak začal podnikat a domluvili jsme se na měsíční částce, kterou dával domů, zbytek vesele polykala začínající firma, pokud vím.

Byli jsme dohodnutí na částce, ze které se sice nedalo spořit na dovolené, ale v součtu s mou se daly obstojně platit měsíční poplatky a jídlo, plus něco málo na mou útratu občas a na spoření, kolik jsem zvládla. Manžel si bral osobní útraty navíc z peněz firmy. Na velkou dovolenou dal prostě peníze navíc z firmy (nebo na nutné naléhavé výdaje typu pokažená pračka). Byly ale i měsíce, kdy nedal nic a zatáhla jsem je z úspor.

Chtěla jsem, aby se podílel na domácím hospodaření, ale jemu se do toho nijak nechtělo, takže to zůstalo na mě (měl dost účetnictví ve firmě).
Chce to ale důvěru.

Asi bych špatně snášela styl "každý dá podíl na domácnosti a zbytek je k osobní útratě", hlavně v situaci, kdy by manžel vydělával hodně a já ne (typicky třeba na RD). Přišlo by mi nefér, kdyby si mohl dovolit drahé koníčky a já měla těžce hloubat, jestli mám ten měsíc na holiče. Vnímám manželství z hlediska majetku jako takový svazek, kdy je vše obou a každý se podílí, jak umí a může, a nevyčísluje se, kdo přihodil více a kdo méně.