Re: někdo musí velet

Tante Ema - docela bych se pod tvůj příspěvek podepsala. Hlavně to, že partnery je učitel a rodič....
Pracuji ve školství hodně let, poslední 4 roky na SŠ a mohu říct, že tak hrozní mi ti žáci a studenti (máme tu i tříleté učební obory, i 4leté studijní), jak se mnohdy v médiích píše, nepřipadají. Mám tu zkušenost, že pokud se těmto "dětem" (oni by se proti tomuto názvu ohradili ) stanoví pevné mantinely a důsledně se trvá na jejich dodržování, jsou "týnejžři" (příšerné slovo a anglicky ho neumím ) schopní a ochotní se pravidlům podřídit. Jen musí být pedagog čestný k nim i k sobě, případné chyby přiznat a omluvit se - zde ano, cítím studenta jako partnera v komunikaci - a hlavně být spravednivý!!!! Prostě stejné pochybení musí vyvolat stejný postih u každého.... Děti (a ty pubertální obzvlášť) jsou velice citlivé na jakýkoliv protekcionismus a neodpouští ho....
Simča

PS. Kdybych se měla vyjádřit k velikosti třídy - výchovné skupiny, tak já považuji optimální počet tak 12 - 17 děti. Kdysi dávno, když jsem začínala, a ve třídě měla 40 prvňáků, jsme s kolegyněmi razily heslo, že každé dítě nad 20 je MOC!!!