Re: Dobrý vztah

Tak já jsem taky měla přesnou představu: nic mi neříkali hubení chlapi (potrpěla jsem si ne přímo na tlouštíky, ale na statnější postavy), a bezpečně jsem věděla, že nechci doktora (studovala jsem medicínu) a už vůbec ne chirurgický obor. Jo jo, ta teorie... Krátce po ukončení studia a nástupu do mého prvního zaměstnání jsem se seznámila se značně hubeným urologem (ano, jeden z chirurgických oborů...), do roka jsme se vzali a prožili velice šťastné manželství, kterému poté, co jsme se po pěti letech čekání dočkali krásné holčičky... Myslím, že celý náboj našeho manželství byl ve sdílení všech radostí a zejména těch úplně malých a obyčejných. To se potom lehce překonají ty drobné detaily popsané v článku (s výjimkou ležení na gauči, tomu manžel moc nedal, přád někde něco kutil - nejvíc práce míval v době, kdy jsem dávala jídlo na stůl ). Možná by vystřízlivění přišlo později, nevím - naše manželství skončilo dost krutým způsobem, Pepča náhle zemřel v době, kdy jsme se těšili na druhého potomka... Proto holky, vezměte rozum do hrsti a nemarněte čas hloupostmi - nikdy nevíte, kolik ho máte vyměřeno!!!