...

Ahoj, po přečtení článku je mi opět velice smutno.
Moje tchýně s tchánem bydlí ve stejném paneláku jako já s manželem a ... od chvíle kdy jsme oznámili, že budeme mít miminko /strašně dlouho nepřicházelo/, tak ... tchýně s náma přestala úplně mluvit /holčičce je už víc než rok a ona ji ještě ani neviděla!/. Tchán je veliký "podpantoflák" /omlouvám se za to slovo, ale je to tak/ a tak se jí bojí /ten s náma mluví jen když ona není doma/.
Je mi to strašně moc líto, protože já sama jsem přišla o babičky a dědy velice brzy /nemám ani tátu, zemřel, když jsem byla malinká/... moje holčička má vlastně "jen" nás a mou zlatou maminku /které už bohužel táhne na 70/.
O důvodech tchýnina chování můžeme jen spekulovat, snad ... nechala se slyšet, že ona už vnoučata má /od manželovo sestry/... a my že ji absolutně nezajímáme.
Přitom - než jsme oznámili, že budeme 3, tak se chovala normálně, myslela jsem, jaká to bude skvělá babička.
Vím, že lásku si člověk "nevynutí", ale ... je mi z toho všelijak...
... a ať chceme nebo ne - tak to má bohužel i vliv na můj vztah s manželem .....