Re: Myslím,...

Neřekla bych, že odkládání mimo sebe naruší vzájemnou důvěru, rozhodně tedy ne důvěru matky v dítě. Svým dětem celkem důvěřuju (mladší syn je temperamentnější, takže moje důvěra v to, co od něj můžu čekat, je o maličko menší) a nikdy mi venku neutíkaly, přestože jsem je šátkovala minimálně a jako miminka pobývaly venku převážně v kočárku. Že je silnice nebezpečná, pochopili oba velmi rychle - venku mimo dětská hřiště začali oba ťapat kolem 14. - 15. měsíce, kdy jejich chůze začala být jistější. První, co jsem je naučila, bylo, že se chodí jen po chodníku. Naopak se oba rozčilovali, když do silnice vstoupil někdo jiný. A mladší donedávna odmítal chodit po chodníku mezi domy, kde je současně vjezd do garáží - marně jsem mu vysvětlovala, že to není silnice, vždycky se chtěl nechat nést. Trochu jsem to nabourala tím, že jsem jim v létě dovolila běhat na silnici v loužích (na chodníku bylo louží málo), museli jsme si to pak ujasnit, že stále platí obecné pravidlo, že na silnici chodit nesmí, pokud jim to výslovně nedovolím. Za ručičku ani jinak jsem je nevodila nikdy, jen při přecházení silnice. Ale pravda je, že bydlíme na okraji Prahy, v centru bych asi byla opatrnější