Re: Dobrý článek

Žila jsem 7 let s mužem, u kterého žárlivost byla nejprve jen velmi roztomilý projev zájmu, během mateřství a nástupem do práce se však tato roztomilost stupňovala až k chorobnému kontrolování všeho, nebil mě, ale byl čím dál víc velmi nepříjemný, přestávali jsme si rozumět i v běžných věcech, začal být agresivní, ukřičený i na dítě. Neměl důvod, nejsem sice domácí puťka, ale NIKDY jsem mu nebyla nevěrná ani v nejmenším projevu náklonosti k někomu dalšímu, přestala jsem mít přátele (odmítali k nám chodit) společní známí mu sami říkali, že se chovám jako normální žena kamarádsky, nikoliv jako štětka. Marně. Stále tvrdil jak moc nás (mě i syna) miluje a jsme to nejúžasnější co ho mohlo potkat. Rok a půl jsem se snažila s ním vše řešit, vždy uznal svou "hloupost" a choval se hezky, vždy max. 2-4 dny! Letos v květnu nás konečně po 8 měsících rozvedli. NEžije s námi již 7 měsíců. Je těžké být na syna sama, ale je nám fajn. Mám zas přátele (ti co my byli) našli jsme nové a rýsuje se nový partner. Mám z nového vztahu však strach. Ještě chvíli mi holt bude trvat tenhle stín ze sebe smýt. Zvládnu to, syn a nový muž za to stojí!