, i v těch tanečních. Teprve v 18 jsem se přihlásila na kytaru (toužila jsem asi od 6 let hrát na piáno, hudební sluch mám docela dobrý, ale naši řekli, že piáno prodali a basta - že by je trklo nabídnout mi třeba zpěv - to ne
; všechno bylo od nás - bydleli jsme v Praze - Vršovicích - údajně hrozně daleko, byl problém, kdo by mě tam vodil - táta chodil do práce, máma byla doma s malou sestrou), začala závodně sportovat, objevila různé kursy tance a zjistila jsem, že vlatně ani moc dřevo nejsem
. Bohužel ale učit se noty v 18 je dost podobné, jako učit se v tomto věku číst (hudební výchova ve škole, stejně jako tělocvik a výtvarka mi nedaly nic - naštěstí zpívat i kreslit docela umím od přírody, takže tam jsem problém neměla, v kreslení jsem i docela vynikala, ale bohužel jsem talent nijak nerozvíjela
). Vadilo mi, že jsem v důsledku nerozvíjení hudebních a výtvarných vloh byla limitovaná při výběru školy a následně i profese, takže u svých dětí nechci jejich případné vlohy zanedbat, ale rozhodně je nechci do ničeho tlačit. Starší syn atím vykazuje slušný hudební hluch, takže hudební nástroj se zatím žádný nekoná, ale chodil od 2 do 4 let plavat, teď bude chodit plavat ve školce, ve školce chodí na keramiku a jednou týdně chodíme do Sokola (pokud jsou kluci zdraví, což bohužel není moc často
).
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.