Re: Svět spěje do háje už staletí.

No, on hlavně nebyl v tom boji o holý život moc čas o těch nejistotách přemýšlet.
V dnešním světě "plném nejistot a bez hranic" máme spoustu času filosofovat o nesmrtelnosti chrousta, tedy i o vlastních nejistotách, ačkoli je to bohapusté rouhání - materiálně jsme zabezpečení skoro všichni (neberu to celosvětově - tam, kde se umírá hlady a na nemoci se o nejistotách tolik nedumá...) a o duchovno se jaksi musíme postarat sami.

Ovšem tím, že budeme cintat o tom, jak je nám strašně a naše děti na tom budou ještě hůř...to je bohužel taky výsledek dnešní doby - žádná pokora a vděk za to, co máme.
Budeme nadávat a vzpomínat na to, jak se nejen za bolševika, ale i VE STŘEDOVĚKU měli lidi líp, neb neměli nejistoty!!!

Skutečně bych nechtěla vyrůstat a vychovávat své děti v těch blažených dobách, kdy svět nespěl k záhubě a všichni celoživotně dřeli, vesele, s písní na rtech, prolezlí parazity a chorobami a umírající i na blbou rýmu...
Mít většinu života hlad a zimu a bydlet v nějaké smrduté díře... jóóó, to byla paráda!

Já si taky myslím, že svět spěje do háje, ale holt už delší dobu a vždy má lidstvo něco za něco.
Možná dřív neměli nejistoty - ovšem proč, a za jakou cenu, že?
Dnes prozměnu nežijeme v blaženém nevědomí, ale nechcípneme, když nás kousne blecha