Nebezpečí moderní doby? Nejistota
Zvláštní, skoro zastrašující název příspěvku. Každý si jistě pod pojmem nebezpečí moderní doby představí něco jiného.
Někdo televizi, počítač, elektronickou zábavu, další snad nezdravou stravu či úpadek tradičních hodnot. No a někdo třeba soutěživé školství nebo reklamu a marketing. Co máte vy schované pod pojmem nebezpečí moderní doby?
Užitečnější než lamentovat nad stavem společnosti bude zabývat se tím, jak naučit dítě žít, „svobodně“ se pohybovat v současném světě, nabízejícím jak spoustu možností, tak spoustu nástrah. Dnešní rodiče se mnohdy pohybují mezi dvěma póly. Na jedné straně se snaží být „lepšími“ rodiči, čtou spousty odborných knih, kde se dozvídají, jak řešit problémy svých dětí a vychovat z nich šťastné a úspěšné lidi. Na straně druhé neustále bojují s časem, jsou unavení a děti jim občas lezou na nervy. Dle odborníků jednoznačný recept neexistuje (ostatně, jako vždy). Změny v posledních desetiletích jsou tak rychlé, že se vymykají adaptačním mechanismům člověka, přestaly fungovat staré modely životního stylu a nové návody na to, jak přežít v prostředí (tedy morálka), ještě nebyly vytvořeny a dostatečně ověřeny. Výzkumy například potvrzují škodlivost televize, avšak není zcela jasno, jak se jí bránit. Jisté je, že děti ke svému rozvoji potřebují to, co potřebovaly vždy – normální jídlo (nikoliv fastfood z rychlého občerstvení), opravdovou hru (namísto pasivní zábavy před obrazovkou) a vlastní zkušenosti se světem, v němž žijí.
Globální výchovná nejistota
Jak píše psycholog Jeroným Klimeš na svých stránkách, pohybujeme se ve světě globální výchovné nejistoty. Venkovní prostředí začalo být pro děti z principu nebezpečným místem, jednou z obranných reakcí rodičů je zpříjemnění interiéru domů a bytů, pořizování lepších televizních obrazovek, počítačů. Je ale opravdu lepší nechat děti volně užívat těchto komunikačních prostředků ve zdánlivém bezpečí dětských pokojíčků? Na druhou stranu máme za sebou řadu kampaní proti drogám, šikaně, kyberšikaně. Nic proti zásluhám jejich autorů, informovanost a jistá ostražitost jsou bezpochyby na místě. Přehnané vyvolávání strachu v lidech ale může být kontraproduktivní, často záleží na našem vnitřním nastavení a úhlu pohledu, kterým sledujeme dění kolem nás. Pokud chceme vidět svět z principu jako nebezpečný, s velkou pravděpodobností jej tak uvidíme.
Před nástrahami moderní doby nelze utéct někam na samotu, většině z nás by takový styl života nejspíš ani nevyhovoval. Jednak je konzum nesmírně pohodlný, jednak je pravděpodobné, že i naše dítě jednou přijde do styku s konzumními vlivy společnosti, a nebude tak na ně dostatečně připraveno. Děti bychom měli vést k tomu, aby se dokázaly v tomto světě zorientovat, využívat prostředky moderní doby ve svůj prospěch. Toho můžeme docílit zejména prostřednictvím nápodoby, protože právě v rodině přebírá dítě základní vzorce chování ve vztahu k televizi, k jídlu, pohybu, chování k druhým lidem. Nebojte se být důslední a říkat ne, konečně jste to právě vy, kdo určuje pravidla hry v rodině.
Autorka je matka dvou školou povinných dětí.