Re: zase klišé s ponožkama...

Tady jde o to, o čem se bavíme. Pokud řešíme filozofickou otázku, jestli na povrchu záleží, tak ji řešme. Ale ve chvíli, kdy do debaty vstoupí ponožky v sandálech, tak to už s dovolením žádná filozofická debata není a pak je i téma igelitek a špeků nad gatěma naprosto relevantní

A ano, když jedu tramvají nebo procházím městem, tak se tak nějak na lidi prostě koukat musím, abychom se třeba nesrazili, žejo A je veskrze příjemnější se koukat na něco estetického. Dokonce když je někdo oblečen nadprůměrně šmrncovně, tak mě to potěší podobně jako podařené výtvarné dílko (protože ono to pak podařené výtvarné dílko je )

Mám-li zareagovat přímo na článek, tak s ním souhlasím z části: pokud dress code vyžaduje konkrétní značky (ještě k tomu drahé) nebo konkrétní módní prvky (které třeba nemusí na každém vypadat pěkně), tak je to opravdu diktát a teror. Pokud ale vyžaduje uměřeně estetický vzhled, který není pro protistranu rušivý při pracovním jednání, je to zcela v pořádku.