Mateřská není za trest

ně se moc nelíbí ta formulace mateřské jako něčeho strašně nepříjemného, čeho je třeba se rychle zbavit, aby žena mohla (konečně!) jít do práce. Já jsem byla na mateřské 4 roky (poslední rok s částečným úvazkem) a bavilo mě to jen ten první, možná ještě druhý rok. Jako velký problém jsem vnímala společenskou izolaci, nemožnost každý den mluvit s dospělými a nedostatek volného času pro sebe (asi jsem exot, ale opravdu jsem každý den potřebovala minimálně hodinu jen pro sebe, abych měla pocit, že nejsem jen chůva, kojná, kuchařka atd. Dnes žiju bez partnera a podnikám, takže se uživíme, ale...i přesto, že se svou prací na volné noze dobře uživím, cítím, jak je to nesmírně nepřirozené, aby žena nesla břemeno vydělávání peněz. Je to tak trochu schizofrenie, protože na jedné straně jsem hlava rodiny, co vydělává, na druhé matka a ani na jednu z těch věcí se nemůžu soustředit pořádně. Je to samozřejmě věc každého, ale myslím, že pro ženu je vhodnější jen částečný úvazek a větší část té péče o dítě a domácnost, protože to se šidit nesmí. Muž by zase měl nést větší břemeno toho vydělávání peněz. Samozřejmě jsou rodiny, kde to funguje obráceně - už kvůli profesím nebo povaze těch dotyčných, ale obecně myslím, že bychom ty biologické odlišnosti měli respektovat a nesnažit se dosáhnout stoprocentní rovnoprávnosti žen a mužů ve všech oblastech. To ani nejde.