Re: Já se divím

Netušila jsem, že opak od výchovy pomocí pohlavků a dalších fyzických trestů je výchova liberální Holčička byla rozhodně nedobře vychovaná a její maminka si pravděpodobně v té situaci nevěděla rady. No a teď jsme u jádra věci-vy, co obhajujete fackování, vidíte tohle jako řešení. Věřte ale, že i Ronja má v rukávu plno tipů na řešení a rozhodně to není to, co předvedla daná maminka
Jinak co se týče těch, co fyzické tresty tak urputně obhajují, je to jednoduché. Facka, přes prdel apod...sledujte situace, kdy se k nim rodič uchýlí. Ve většině případů je to v únavě, v bezradnosti, když už "toho mají tak akorát dost", když už si neví rady...prostě v afektu. A afekt předbíhá zdravou rozvahu. Vše, co člověk udělá v afektu, jej přivádí do rozpaků, zda jednal správně. A pak, snažíc se ulevit své nejistotě, si to tedy alespoň dodatečně obhájí-běžný proces lidské psychiky. No a tak si tito bijci obhajují i své fackování. A pokud si ho obhájí, nelze pak čekat, že by přemýšleli, jak by se to příště dalo udělat jinak...protože to by pak přeci potvrdili, že nejednali dobře ..no a tak i příště nemají v rukávu žádné nápady a nezbývá jim než opět uhodit..a tak dále.
a na konec zase jeden můj příběh...strejda bratránkovi vždycky dával "výchovnou", když mu odmlouval. Fungovalo to skvěle! Bratránek si to dovolil hodně málo, ne.li vůbec...ale pak vyrostl. Byl větší než strejda, větší než většina z nás. Už ho nešlo fackovat. Už se nemusel facky bát, mohl dělat i to, co dřív ze strachu z facky nedělal. Jedinů důvod, aby neodmlouval, byla facka, víc nechápal...A tak hádejte, odmlouvá dneska strejdovi? prostě je to o tom, jestli chcete problém vyřešit hned teď (ale jen pro tuto chvíli), nebo raději za delší čas, ale napořád ...Ronjo, jsem s vámi, už se těším na pranýřování