Ať zijou fujtajbly!

Uznávám, že second-handy nejsou nic pro lidi hygienicky úzkostlivé, bacilofobické a jinými druhy štítivosti "postižené". Ti ostatní mají pěkné oblečení za lacino a mají z toho radost, protože za ušetřené peníze si mohou pořídit něco jiného či si třeba platit životní pojištění. To je obzvlášť dobrá investice, protože jeden opravdu neví, zda na něj nějaký sekáčobacil jednou nehupsne a nebude to mít doživotní následky:-), ono tedy stačí i blbě zlomená noha...
Mám ráda ošacení z druhé ruky, puch i mikrobi zahynou v pračce. S některými jinými "komoditami" je to horší. Coby člověk studující jsem blahé paměti vylepšovala svou finanční sitaci nočními brigádami v jedné velké nejmenované pražské pekárně. Ješte dlouho poté jsme měla problémy rohlík jen vidět, natož konzumovat. na nočních směnách se scházely obzvláště podivné existence - u míchačky těsta seděla paní, taková nemocná chudinka s chronickou bronchitidou, navíc rozumu poněkud mdlého. Od stroje se nesmělo odcházet a tak nejeden "chrchel" této nešťastnice skončil..., no nebudu vám více kazit chuť čerstvého křupavého rohlíčku. U díže s koblihovým základem postával pán, který dohlížel na bezporuchový chod stroje. A taky mu řekli, že odcházet pryč se nesmí... Kdosi ho pro změnu viděl do těsta močit.Věci se mají tak - na práci v noci za tak mrzký peníz prostě nejsou lidi, alespoň ne takoví, kteří mají základní kulturní a hygienické návyky a zároveň "všech pět pohromadě".
Do třetice: chutnají vám uzeniny? je-li vaše odpověď kladná, pak máte pravděpodobně docela rádi myši - i ty větší druhy. Výrobní linka i po pečlivém umytí docela pěkně voní jídlem a zviřátka občas zkoumají, zda by něco k snědku nebylo. Ranní směna začíná práci bušením kovovou tyčí, většina hlodavých hladovců stihne prchnout.Na výsledné štangli salámu ve finále většinou nepoznáte nic.
Sekáčové hadry v tomto mají výhodu - většinou je nejíte...